Název „Zelená dohoda pro Evropu“ se pomalu začíná skloňovat v českých médiích. A právník specializující se na evropské právo Tomáš Břicháček upozornil na to, že na tuto dohodu reagoval europarlament v usnesení, které krátce rozebral.

• Celý text usnesení v češtině ZDE

Celé usnesení má dohromady 120 bodů a píše se v něm, že Evropský parlament se bude k Zelené dohodě vyjadřovat podrobněji. „EP nepřekvapivě iniciativu uvítal. Vesměs s Komisí souzní i pokud jde o základní zamýšlené směry konkrétních opatření, ačkoli místy vyzval ještě k dalšímu zvýšení ambicí,“ komentoval Břicháček postoj europarlamentu a citoval fráze z usnesení, které tento postoj potvrzují.

Co ho však zaujalo, je bod druhý:

2. Evropský parlament zdůrazňuje, že by všem lidem žijícím v Evropě mělo být bez diskriminace přiznáno základní právo na bezpečné, čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí a na stabilní klima a že toto právo musí být zajištěno díky ambiciózní politice a musí být plně vynutitelné prostřednictvím soudního systému na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU.

Dle Břicháčka se jedná o: „Pozoruhodné prořeknutí se, které potvrzuje, že nepokorným ředitelům zeměkoule v Bruselu a Štrasburku už nestačí regulovat věci lidské, ale míní svými normami spoutat i přírodní síly.“ A dodal, že další soudně vymahatelné právo by mohlo být na pěkné počasí nebo na štěstí a úspěch.

Nicméně, to není to jediné, co je na uvedeném usnesení kuriózní. Hned v bodě 4. Evropský parlament zdůrazňuje: „Zelená dohoda musí přinášet sociální pokrok a zlepšit životní podmínky všech lidí a snížit sociální nerovnosti, hospodářskou nerovnováhu mezi členskými státy a rozdíly mezi ženami a muži a mezi generacemi.“ Zelená dohoda tedy z textu tedy má být nejen ekologicky šetrná, ale sociálně progresívní a rovnostářská na téměř všech představitelných úrovních.

A to vše naráz, jak se potvrzuje i v bodě 5., v němž se píše: „Zelená dohoda pro Evropu musí skloubit sociální práva, environmentální integritu, regionální soudržnost, udržitelnost a průmyslová odvětví připravená na budoucnost, jež budou konkurenceschopná v celosvětovém měříku, a to způsobem, který bude prospěšný pro všechny.“ V bodě 6. pak europarlament podtrhuje: „K opatřením a cílům Zelené dohody je zapotřebí zaujímat genderovou perspektivu, mj. začleňovat do všech politik a opatření hledisko rovnosti žen a mužů.“

„Globální výzvy spojené se změnou klimatu a zhoršováním životního prostředí vyžadují celosvětovou reakci. EU musí být ambiciózní a musí mobilizovat další světové regiony, aby usilovaly o totéž, Evropský parlament podtrhuje úlohu EU jakožto globálního lídra v oblasti opatření pro životní prostředí a klima,“ prohlásil europarlament sebe de facto za lídra a vyhlásil, že EU musí mobilizovat další státy, ovšem nikoliv to, jakým způsobem toho dosáhnout.

V bodě 10. šel europarlament do sebe. A navrhl nahrazení vozového parku europarlamentu vozidly s nulovými emisemi. Cena není zmíněna. A europarlament také vyzval členské státy, aby se shodly na jediném sídle Evropského parlamentu a odpadly by tak pravidelné přesuny. Je tedy možné, že by Francie přišla o prestiž a privilegium této instituce na svém území ve Štrasburku.

Dle usnesení europarlament vítá novou a ambicióznější strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu a připomíná, že v EU a jejích členských státech je třeba vyvinout větší úsilí, pokud jde o budování odolnosti, prevenci a připravenost v souvislosti se změnou klimatu.

Zajímavý je i bod 37., týkající se recyklace. Europarlament vyzývá usnesením Komisi, aby navrhla cíle pro tříděný sběr odpadu, snižování vzniku odpadu, opětovné používání a recyklaci a další konkrétní opatření, například rozšířenou odpovědnost výrobců. „Aby Komise v prioritních odvětvích, v nichž je to možné, stanovila povinné cíle pro použití materiálů získaných využitím odpadu,“ což je fráze, která evokuje povinné přidávání biosložky do paliva. Také zákaz tyčinek do ucha zřejmě není dost, protože „Evropský parlament vyzývá k zavedení rozsáhlejšího omezení plastových výrobků na jedno použití“.

V usnesení nechybělo na konci ani pochválení aktivistky Grety Thunbergové, i když bylo neadresné. Europarlament se pouze usnesl, že vřele „vítá globální klimatická hnutí, jako jsou ‚Pátky pro budoucnost‘, jež staví klimatickou krizi do popředí veřejné debaty, čímž se dostávají do veřejného povědomí.“ Pátky pro budoucnost ovšem odstartovala právě Greta Thunbergová.