Důchodová novela předpokládá, že druhý pilíř skončí příští rok. Od začátku roku v něm už nebude možné spořit, klienti následně dostanou peníze zpět.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) označil druhý pilíř za neúspěšný. Nesouvisí to podle něho s varováním někdejší levicové opozice o jeho budoucím zrušení, ale s parametry tohoto systému. Byl podle něho výhodný jen pro bohatší lidi, kteří ale mají i jiné možnosti zajistit se na stáří. "Druhý pilíř byl špatně založen," řekl Sobotka. Podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) nebyla tato reforma příliš funkční. "Druhý pilíř byl mrtvý dřív, než se narodil," poznamenal šéf sněmovního rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD). Volal po větší atraktivitě pilíře třetího.

"Nepřicházíte s ničím, co by učinilo důchodový systém dlouhodobě udržitelný," vyčetla koalici místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová. Rovněž předseda ODS Petr Fiala vinil vládu z toho, že nenabídla jinou reformu důchodů. Podle dalšího místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska kabinet připravuje lidem rovnou chudinskou dávku bez ohledu na to, kolik do důchodového systému zaplatí.

Druhý důchodový pilíř prosadila pravicová vláda Petra Nečase (ODS). Od roku 2013 mohli lidé přesměrovat tři procenta odvodů ze státního systému do vlastního spoření u penzijních společností, částku ve výši dvou procent odvodů museli přidat ze svého. Využilo toho podle údajů ke konci pololetí 84.550 lidí. Už dřív schválená norma uzavřela fondy pro nové klienty. Zatímco levice říká, že druhý pilíř vysává peníze ze státního průběžného financování penzí, které je schodkové, pravice poukazuje na to, že objem peněž v celém důchodovém systému zvyšuje.

Důchodové fondy by měly být podle nynějšího návrhu zrušeny k červenci příštího roku a tímto dnem vstoupit do likvidace. Likvidace by měla být ukončena převedením prostředků a zánikem fondů nejpozději začátkem ledna 2017. Peníze si budou moci lidé nechat převést na účet, poslat poštovní poukázkou nebo převést jako příspěvek do dobrovolného třetího pilíře. Pokud si klient druhého pilíře bude chtít zachovat procentní výměru státního důchodu, jako by v něm nefiguroval, bude si muset důchodové pojištění doplatit.

Zatraktivnit třetí důchodový pilíř by měl doprovodný zákon, jenž také postoupil do závěrečného schvalování. Lidé by si spořit dřív než od 18 let věku, zvýhodněno by mělo být postupné vyplácení naspořených peněz. Penze vyplácená déle než deset let by byla stejně jako doživotní penze osvobozena od daně z příjmů. Zmírnit by se měly i přísné limity fondů pro investování.

Votava navrhl zvýšit hranici pro daňovou úlevu pro příspěvek zaměstnavatele na pojištění a penzijní produkty z 30.000 na 50.000 korun a růst limitu pro odpočet od základu daně účastníka pro penzijní produkty z 12.000 na 24.000 korun. Chce taky snížit věk lidí s nárokem na dávky z 65 na 60 let. Navíc lidé ve věku 18 let by si mohli vybrat 30 procent částky, kterou si sami naspořili. Lidovec Jaroslav Klaška navrhl zvýšit toto částečné odbytné na polovinu, klientům by se navíc neodečítala poměrná část státních příspěvků a nevracela by se do rozpočtu. Zůstaly by na spořících účtech účastníků. Další Votavův návrh by zvýšil regulovanou provizi zprostředkovatelů za uzavření smlouvu o důchodovém spoření na dvojnásobek, byla by zhruba 1760 korun.

Penzijní připojištění se státním příspěvkem, tedy třetí pilíř penzijního systému, mělo na konci letošního prvního pololetí 4,44 milionu lidí. Doplňkové penzijní spoření, které je od roku 2013 nahradilo, mělo 291.000 lidí.

Na starobní důchody stát loni vynaložil podle státního závěrečného účtu 314,7 miliardy korun, což bylo zhruba o pět miliard meziročně více. Výdaje na starobní důchody loni představovaly 26 procent všech výdajů rozpočtu a 46 procent všech výdajů povinných ze zákona. Státní závěrečný účet dále uvádí, že průměrný plný starobní důchod loni vzrostl o 104 Kč na 10.714 korun. Česká správa sociálního zabezpečení zajišťovala výplatu 2,4 milionu plných starobních důchodů a zhruba 17.000 poměrných důchodů.