Další strany vyjadřují ochotu k debatě. Naopak například místopředseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) a předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek pokládají záměr za populistický, vyplynulo z ankety ČTK.

Pro výpočet platů politiků je zásadní platová základna, od níž se odvíjejí. Pro letošní rok se základna počítala jako 2,5násobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, přičemž tento koeficient od roku 2015 postupně narůstal. Předtím byly platy politiků zmrazeny a nezvyšovaly se. Příští rok a v následujících letech by měl být koeficient podle platného zákona 2,75. Ministerstvo práce a sociálních věcí nyní dalo do připomínkového řízení návrh, aby do budoucna zůstal na letošních 2,5.

„Postupné zvyšování násobku pro výpočet platové základny v posledních letech spolu s růstem výše průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře zapříčinily dramatický nárůst výše platové základny představitelů státní moci, a to zejména v porovnání s ostatními skupinami osob odměňovanými z veřejných rozpočtů,“ stojí v důvodové zprávě. Zvýšení platů politiků mezi letoškem a příštím rokem by bylo za současného stavu podle zdůvodnění „bezprecedentní skokové“ a nebylo by možné je „považovat za přiměřené“.

„Návrh je evidentně populistický,“ prohlásil Kubera. V Senátu pro něj hlasovat nebude. Kubera ale soudí, že zákonodárci předlohu, pokud ji vláda předloží, schválí. Budou se podle něho bát ji nepodpořit.

Předseda SPD Tomio Okamura připomněl, že už v minulém volebním období neúspěšně navrhoval další zmrazení platů politiků i soudců. „Podporujeme všechny návrhy, které jsou proti zvyšování platů politiků. I tento návrh podpoříme“" řekl. Šéf pirátských poslanců Jakub Michálek už dřív uvedl, že Piráti s překotným zvyšováním platů poslanců a ministrů nesouhlasí. „Proto Piráti podpoří zpomalení růstu platů ústavních činitelů a zejména se zaměří na to, aby byl růst provázán se soukromým sektorem a nebyl tolik závislý na růstu platů státních zaměstnanců,“ sdělil.

„Nebráním se diskusi o úpravách, ale musí z ní vyjít řešení, které neskončí jako v minulosti žalobami u Ústavního soudu,“ napsal v textové zprávě nový předseda ČSSD a místopředseda Sněmovny Jan Hamáček. Právě on předložil v roce 2014 z pozice předsedy Sněmovny pozměňovací návrh pro postupné rozmrazování platů vrcholných politiků, který zákonodárci schválili. „Cílem mého pozměňovacího návrhu bylo vyřešit otázku platů ústavních činitelů jednou provždy nastavením jasných pravidel,“ připomněl. Pokud by tehdy zákonodárci žádnou úpravu nepřijaly, platy by se zvýšily skokově o 26 procent.

Kalousek podotkl, že to byl on, kdo v době ekonomické krize z pozice ministra financí prosadil zmrazení platů politiků a zdanění jejich náhrad. „V té době to mělo své opodstatnění. V této době prudkého růstu ekonomiky a navyšování platů ve státní sféře to žádné opodstatnění nemá a vidím v tom pouze populismus,“ uvedl.

Ministerstvo práce a sociálních věcí nevyčíslilo, kolik by stát zvažovanou změnou ušetřil. Není totiž ještě známa průměrná mzda v nepodnikatelské sféře za minulý rok, z níž by se platová základna pro příští rok vypočítávala. Podotklo ale, že stát by uspořil také na víceúčelových paušálních náhradách politiků, jež se od platové základny rovněž odvíjejí.

Přehled hrubých měsíčních platů vybraných ústavních činitelů v Kč:

Zdroj: Zákon č. 236/1995 Sb. o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu v platném znění, Sdělení MPSV o vyhlášení platové základny; výpočet ČTK.