Jiří Kobza na začátku svého vystoupení a prezentace uvedl: „Měli bychom se zamyslet nad tím, co znamená vývoj v Afghánistánu teď a v budoucnosti. Jsou tam dva klíčové problémy, a to drogy a migrace. Je to v libovolném pořadí, ale propojené dohromady.“

Mák a opium – perfektní to byznys

Afghánistán je podle současného poslance Kobzy multietnický stát s velkými mocnými národy, kde největší kmeny tvoří Paštuni  a pak Balúči.  „Balúčistán je rozdělen mezi Írán, jižní Afghánistán a skoro celý Pákistán. Tyto dva kmeny, které tvoří páteř Tálibánu – a hlavně Paštuni, mají v Pákistánu obrovský politický vliv. Severní aliance z občanské války, která bude tak jako tak, to je prostě Afghánská tradice, tak tam jsou Uzbeci, Tádžikové, Azaři a další kmeny. To je oblast, kde se pěstuje mák a kde je těžiště určité řevnivosti vůči jižním kmenům a jejich náčelníkům, protože tam ta hierarchie je ryze feudální, ba řekl bych, že až prvobytně pospolná,“ vysvětloval několika desítkám přítomným Kobza.

„A teď k nárůstu pěstování máku a opia jako takového. Od roku 2001 šla produkce skutečně nahoru. Rozsah polí s mákem rostl neuvěřitelným způsobem. To je zajímavé, protože takovéto investice do pěstování máku není možné dělat z čista jasna. Je třeba to mít nakontrahováno, musí být jasné, kdo bude odběratelem, kdo a kdy zaplatí. V roce 2017 byla produkce opia 9000 tun, nyní to kleslo na nějakých 7000. Ale došlo k osevu zhruba 12 000 hektarů v oblastech, kde se nikdy mák nepěstoval. Rok 2001 je zajímavým, protože Tálibán zaútočil na pěstování drog a většinu polí zlikvidoval. Dokonce i nyní jsou už nějaká hlášení, že Tálibán opět vypaluje pole. Je zajímavé se nad tím zamyslet a předpokládat, co to udělá se světovým trhem s narkotiky,“ informoval Kobza.

V roce 2020 bylo podle odborníka na arabský svět oseto mákem  360 000 hektarů! „To jsou obrovské plochy a produkce je celá na export,“ konstatoval Kobza a pokračoval: „Tálibán produkuje přes 80 procent světové produkce opia. To je výborný exportní potenciál. Jižní větev distribuce vede přes Pákistán, Írán, Turecko, na Balkán a do západní Evropy. Slabší severní větev jde přes Rusko, protože tam je slabší kupní síla, ale přesto je to výborný export. Už před řadou let toto bylo pod ochranou vojsk NATO. Cesta, která vede přes Řecko, Kosovo, Albánii, nás velmi těsně míjí. Bylo by naprosto naivní si myslet, že nás bude míjet i nadále,“ varoval Kobza. „Musíme předpokládat, že dříve či později tu budou, nebo už jsou, nějaké větve, které budou směřovat část produkce k nám. Myslet si, že se to vyhne našim dětem, protože se jedná převážně o heroin, by bylo naprosto iluzorní. Problém je, že drogový trh je úzce spojen s migrací.“