V úvodu Korte prozradil, že ho překvapilo, když zjistil, že byla Generální inspekce bezpečnostních sborů vyšachována z vyšetřování. „Znepokojuje mě to,“ konstatoval poslanec. Může to naznačovat, že uvnitř policie zuří válka. „Nemám o tom informace, ale zvenku to tak vypadá,“ doplnil.  

Následně se vyjadřoval ke stále rostoucímu počtu policejních odposlechů. Policejní sledování touto cestou trvá v průměru 95 dní. Před šesti lety policie využila 4 500 odposlechů za rok, teď je to už 7 500. Podle Korteho si policie odposlechem usnadňuje práci a silně zasahuje do soukromí jednotlivce. „Obávám se, že existuje i tzv. soudce odposlouchávatel, který tomu sice příliš nerozumí, ale to razítko tam dá. Nemohu to sice dokázat, ale obávám se toho,“ upozornil host. Poslanci s tím ale jen těžko něco udělají, jestliže jsou během procesu splněny všechny zákonné požadavky. A ty plněny jsou.

Zákonné podmínky jsou podle jeho názoru stanoveny dobře, je ale otázka, jak volně se k nim postaví soudce, který je vykládá. Poslanci na to nemají vliv, protože nemají přístup do trestního spisu. Kontrolují pouze proceduru, a to jak namátkou, tak z podnětu občanů. Ty odposlechy, které poslanci prověřovali, dopadly dobře. Znovu však zopakoval, že nemůže říci, zda nebylo možné řešit tu či onu kauzu bez použití odposlechů.

Existuje také podezření, že soukromé firmy odposlouchávají své zaměstnance. Korte sice o podobných případech nic neví, ale pokud se tak někdo domnívá, měl by se obrátit na Úřad na ochranu osobních údajů. Podle poslance nejde o zákonný proces. Odposlechy používají i soukromí detektivové a podle Korteho je to špatně. Zákon jim to musí zakázat. „A to pod trestní sankcí,“ zdůraznil host.

Další rovinou problému je uveřejňování částí odposlechů v médiích. Ačkoli je to pro novináře nepochybně atraktivní, poslanci se to rozhodně nelíbí. Stejně tak se mu nelíbí, když cizí tajné služby odposlouchávají jiné politiky. „Doufám, že naše zpravodajské služby české politiky chrání.“

Za určitých podmínek nepotřebujete k odposlechu mobilu souhlas operátora

Bezpečnostní expert Jiří Schmidt ve druhé polovině pořadu prozradil, že nejčastější odposlechy jsou mobilních telefonů, a to jak odposlechy hovorů, tak kontrola SMS zpráv a kontrola pohybu jedince. „Pokud máte speciální technické vybavení, nepotřebujete součinnost operátora,“ podotkl Schmidt. Tato technika je ale velmi obtížně k sehnání. Občané se k tomu dostanou jen na černém trhu, přičemž vůbec nejde o levnou záležitost. Zájemce by si měl připravit něco mezi deseti až dvaceti miliony korun.

Kriminální sféra si je toho ovšem vědoma, takže začala znovu používat např. veřejné telefonní automaty. Týká se to prý především drogového byznysu. Pokud už má člověk odposlouchávaný telefon, technicky to nemůže zjistit. Existují samozřejmě také mobily, které prakticky odposlouchávat nelze. „Policie má ale právo požádat operátora, aby takový telefon odpojil z provozu. Tato možnost už je tady několik let, ale zatím nevím, že by to bylo použito, protože by bylo okamžitě jasné, že se něco děje.“

Pokud se člověk obává odposlechů, měl by mobilní telefon používat jen tehdy, kdyby mu odposlech nevadil. Měl by také měnit místa schůzek, a jestliže si volí kavárny, měl by vybírat takové, kde je trochu hluk. A především by neměl jakékoli místo schůzky odhalovat dlouho dopředu. Pokud tato pravidla člověk dodrží, bude velmi složité, ne-li prakticky nemožné ho odposlouchávat.