"Rozpracovali jsme tři varianty řešení. První je úplný zákaz listinných akcií na majitele. Tam ale upozorňujeme, že když to zakážeme u nás, neznamená to, že to přestane platit jinde v Evropě," řekl Pospíšil Hospodářským novinám. Průhledné firmy v Česku by pak i nadále mohly vlastnit neprůhledné firmy z Kypru.

Druhá varianta počítá s tím, že u akciových společností by musela být známá majetková struktura, pokud by vstupovaly do veřejných zakázek. "Anebo by musela být struktura známá u firem podnikajících ve strategických oblastech, které by určil stát, například v energetice či zbrojním průmyslu," podotkl ministr.

Nečas je pro variantu hodnou vyspělé země

Právě tento způsob se nejvíce líbí premiéru Petru Nečasovi. "Jsem pro variantu, která bude odpovídat úpravě v některé vyspělé zemi, jako je Francie, Německo či Švýcarsko. Tedy jde o širší řešení týkající se nejen veřejných zakázek," uvedl.

Plán, aby firmy musely zveřejňovat všechny své majitele, pokud chtějí dělat byznys se státem, se zamlouvá i TOP 09. "Bylo by ale potřeba, aby takové firmy zároveň předem řekly, kdo budou u veřejných zakázek jejich subdodavatelé. Mohlo by se totiž jinak stát, že čistá firma by peníze z tendru poslala dál těm neprůhledným," upřesnil ještě předseda ústavně-právního výboru Stanislav Polčák.

Jak ODS, tak TOP 09 ovšem přiznávají, že nakonec zřejmě projde možnost třetí - zaknihování listinných akcií. I nadále by tedy existovaly společnosti s utajenou strukturou, ale ve Středisku cenných papírů by byli zaregistrováni všichni jejich vlastníci. K tomuto seznamu by pak měla přístup policie.

Čtěte:

Otec privatizace: Akcie na doručitele nezruší. Jsou zlobbovaní těmi parchanty

Zrušení akcií na majitele zůstává i nadále nepravděpodobné