Během svého funkčního období 2017-2021 se Trump snažil často neúspěšně prosadit svou impulzivní vizi v americkém národně-bezpečnostním establishmentu. Často vyjadřoval frustraci z nejvyšších úředníků, kteří mu některé jeho plány zpomalovali, odkládali nebo rozmlouvali. Bývalý ministr obrany Mark Esper například ve svých pamětech uvedl, že dvakrát vznesl námitky proti Trumpovu návrhu raketových úderů na drogové kartely v Mexiku, největším obchodním partnerovi USA.

„Prezident Trump si uvědomil, že personál je politika. Na počátku jeho administrativy bylo mnoho lidí, kteří měli zájem na realizaci své vlastní politiky, nikoli politiky prezidenta,“ uvedl Trumpův čtvrtý a poslední poradce pro národní bezpečnost Robert O'Brien.

Mít k dispozici více loajálních lidí by Trumpovi umožnilo prosazovat jeho zahraničněpolitické priority rychleji a efektivněji, než tomu bylo v době jeho předchozího působení ve funkci, uvedli současní i bývalí poradci.

Mezi svými letošními návrhy v rámci kampaně Trump uvedl, že by proti mexickým kartelům nasadil americké speciální jednotky, což je něco, co pravděpodobně nezíská požehnání mexické vlády. „Pokud by se Trump opět vrátil k moci, neztrácel by mnoho času snižováním obranné pomoci Evropě a dalším zužováním ekonomických vazeb s Čínou, uvedli asistenti.

O'Brien, který zůstává jedním z Trumpových hlavních zahraničněpolitických poradců a pravidelně s ním hovoří, uvedl, že Trump by například mohl usilovat o uvalení obchodních cel na země NATO, pokud nebudou plnit své závazky vydávat na obranu alespoň 2 % svého hrubého domácího produktu.

Podle Trumpových spolupracovníků si exprezident na rozdíl od období před jeho zvolením v roce 2016 vytvořil stabilní skupinu lidí, s nimiž pravidelně hovoří a kteří mají značné zahraničněpolitické zkušenosti a jeho osobní důvěru.

Mezi tyto poradce patří John Ratcliffe, poslední Trumpův ředitel Národní zpravodajské služby, bývalý velvyslanec USA v Německu Richard Grenell a Kash Patel, bývalý Trumpův spolupracovník, který zastával několik pozic ve zpravodajských službách a v obranném průmyslu. Ačkoli se konkrétní politika těchto neformálních poradců do jisté míry liší, většina z nich byla po odchodu Trumpa z funkce jeho hlasitými obhájci a vyjadřovala obavy, že Amerika platí příliš mnoho za podporu NATO i Ukrajiny.

Pokud by se stal Trump opět prezidentem, podle jeho bývalých i současných asistentů by svět poznal mnohem odvážnějšího Trumpa, který bude lépe vědět, jak uplatňovat moc doma i v zahraničí. „Nebyli jsme připraveni vládnout a příště to musí být jinak. Když se v roce 2017 dostali do Oválné pracovny, neměli ani ponětí, co s ní mají sakra dělat. Ale tohle se už nebude opakovat,“ uvedl jeden z Trumpových diplomatů.

Osm evropských diplomatů, které oslovila agentura Reuters, zároveň uvedlo, že existují pochybnosti o tom, zda Trump dodrží závazek Washingtonu bránit spojence v NATO a také, že Trump přeruší pomoc Ukrajině klidně uprostřed války s Ruskem.

Michael Mulroy, náměstek ministra obrany pro Blízký východ za Trumpovy vlády, uvedl, že bývalý prezident by pravděpodobně jmenoval osoby, které se hlásí k jeho zahraniční politice izolace a pravděpodobně by se mu nepostavily.

Všichni američtí prezidenti mají pravomoc jmenovat politické nominanty na nejvyšší místa ve federální byrokracii, včetně ministerstva zahraničí, Pentagonu a CIA. „Myslím, že to bude založeno především na loajalitě vůči prezidentu Trumpovi, na pevné víře v ten druh zahraniční politiky, kterému věří a který je mnohem více zaměřen na Spojené státy, mnohem méně na jakýsi druh globalistické politiky,“ řekl Mulroy.

Trump se během svého prvního funkčního období střetl se svými vlastními nominanty v Pentagonu v řadě otázek, od zákazu transgenderových příslušníků služby, který podporoval, až po rozhodnutí z roku 2018 stáhnout americké vojáky ze Sýrie.

Když v roce 2018 rezignoval jeho první ministr obrany Jim Mattis, bývalý čtyřhvězdičkový generál uvedl, že má s Trumpem značné politické neshody. Mattis je sice výslovně nevyjádřil, ale ve svém rezignačním dopise zdůraznil, že je třeba udržovat železnou vazbu s NATO a s dalšími spojenci a zároveň držet nepřátele, jako je Rusko, na uzdě.

Ed McMullen, bývalý Trumpův velvyslanec ve Švýcarsku a nyní sponzor kampaně, který je v kontaktu s bývalým prezidentem, zdůraznil, že Trump si dobře uvědomuje, že ve druhém funkčním období je třeba se vyhnout výběru neloajálních nebo neposlušných úředníků na nejvyšší zahraničněpolitické posty. „Prezident si je velmi dobře vědom toho, že pro úspěch (příští) administrativy jsou rozhodující kompetence a loajalita,“ řekl.