„Když jsem jel do Budapešti a objevil jsem tam čínské reklamy, tušil jsem, že už to přichází,“ uvedl na začátku promítání režisér k čínskému průniku do Evropy. „A když náš prezident jel do Číny a pozval čínského prezidenta, tak ve mně pokračovalo to napětí, co se stane, až přijedou, a za jak dlouho se mohu naučit čínsky,“ postrašil přítomné s tím, že se tu za ne příliš dlouhou dobu může mluvit čínsky.

Jak to všechno začalo

„A těsně před tím, než přijeli a než se v ulicích začali lidé tak nějak divně pohybovat a nakonec do sebe tak divně strkat, jsme se rozhodli, že to budeme natáčet. V Českém žurnálu je to tak, že nikdy na začátku roku nevíme, co budeme točit. Někdy třeba investujeme dva dny, co se potom ztratí, a netočíme to. My jsme se pak rozhodli v tom tématu pokračovat, jet do Číny, najít Číňany. Samozřejmě, není to pohled Číňanů, ale náš, našich politiků. A o Číňanech, jak si představují žít v demokratické republice,“ pokračoval pak Remunda.

„My jsme se zhruba měsíc před příjezdem čínského prezidenta akreditovali a bylo nám napsáno, že akreditace se budou vyřizovat postupně a že budeme zpraveni. Doslova až v den příletu čínského prezidenta jsme dostali osm mailů, kde bylo dopodrobna vyčísleno, kde nemůžeme být. Což mne upřímně řečeno překvapilo, protože se domnívám, že Česká televize mohla dostat akreditaci nejen pro zpravodajce, ale i dokumentaristy,“ posteskl si směrem k Hradu Remunda. „Z mého pohledu je to poměrně nestandardní postup, který se ale aplikuje pro vícero štábů ČT u těch oficiálních příležitostí. Bohužel.“

Hon na vítače

Ke zpracovávání dokumentu pak uvedl: „Měli jsme k dispozici hrubý materiál, který se do zpráv nedostal. Ten jsme nechali přeložit a doslova nás to šokovalo, protože jsme věděli, že je to organizované, věděli jsme, že oni na rozdíl od nás věděli, kudy se prezidentská kolona bude pohybovat. Takže se odehrávaly takové divné scény, že lidé zabíhali do autobusů, křičeli na sebe a někam odjížděli,“ řekl Remunda na adresu „čínských vítačů“ před několika desítkami především mladších lidí, mezi kterými nechyběl bývalý primátor a nynější krajský a městský radní za ODS Martin Baxa. „My jsme pak stopovali ten autobus jako v nějaké detektivce. Abychom dojeli za nějakou partou, která byla zrovna odklizena na vedlejší kolej. A nestihli jsme  místo, kudy kolona zrovna projížděla. Věděli jsme, že jsou organizováni, ale nevěděli jsme, co si říkají, a to mne šokovalo.“

Šedé eminence…

„Pokud se setkáte s představiteli opozičních sil, tak ten jazyk je takový normalizační, to je v Číně asi zcela běžné,“ uvedl dále dokumentarista k návštěvě štábu ČT v Číně a k natáčení v jednom prestižním čínském kadeřnictví přiznal, že „jsou skutečně hrdi na to, že Čína za posledních dvacet let ušla takovou cestu, to znamená, že nežijí pod hranicí chudoby a mohou si něco dovolit.“

„Pan místopředseda Parlamentu Vojtěch Filip byl skrze svého poradce, což je pán, který se jmenuje Szakal, obeznámen s tím, kdo jsme a co chceme natáčet, a asi si uvědomil, že to je pro ně jedna hodina televizního piár zadarmo. A z toho důvodu nás vzali s sebou,“ odhrnul oponu zákulisí Remunda.