Služební výlet ministra Ivana Bartoše do Jižní Koreji a Japonska stál přes milion korun. Spočítal server iDnes.cz, který pirátskému politikovi vyčítal hlavně cenu, kterou zaplatil za fotografa. Redaktoři si všimli i toho, že jde zhruba o sto dvacet tisíc víc, než na kolik přišla devítidenní africká mise ministra vnitra Víta Rakušana, např. do Senegalu a Rwandy.
„Nenazýval bych cestu místopředsedy vlády Bartoše do Japonska a Jižní Koreji výletem. Je to pracovní cesta do zemí, které jsou technologicky nejvyspělejší. Pokud jde o digitalizaci a elektromobilitu, víme, že Japonci a Korejci jsou u nás velkými investory. Osobně vítám, když takto cestují ministři, kteří jsou u nás zodpovědní např. za digitalizaci, ekonomiku či vědecký rozvoj,“ uvedl Rouček. „Vím, že Mladá fronta něco psala, ale nemám víc informací. Pokud se někdo zajímá o to, jakou částku cesta stála, bylo by dobré srovnat tuto cestu s cestami předchozích ministrů do Japonska nebo Jižní Koreji. Ať to případně třeba zpětně prověří NKÚ,“ dodal.
Cesta Ivana Bartoše mu smysl dává, menší už aktivity ministra vnitra Víta Rakušana v Africe. „Ano, do Afriky je potřeba jezdit. Už i z důvodu investičních možností i z hlediska naší bezpečnosti. Víme, že z Afriky přichází do Evropy největší množství ilegálních migrantů. Je potřeba jezdit do zemí jako je Maroko, Tunisko, Libye a Alžírsko, odkud jsou migranti za pomoci pašeráků do Evropy nejvíce převáženi,“ reagoval. „Říkám, do Afriky jistě. Ministři, kteří mají na starosti bezpečnostní otázky, musí jezdit vyjednávat, ovšem hlavně do zemí, které jsem zmínil,“ dodal.
Do Evropy už z Tchaj-wanu dávno létají
O cestovní ruch se zajímá i předseda Senátu Miloš Vystrčil, podle kterého „přímé letecké spojení ČR a Tchaj-wanu posune demokracii u nás i na Tchaj-wanu“. Provoz mezi oběma hlavními městy odstartoval uplynulou středu. „Panu předsedovi Senátu zřejmě uniklo, že tchaj-wanská letecká společnost do Evropy již dávno létá. Mimo jiné do Vídně, Říma, Frankfurtu nebo Amsterodamu. Zdržel bych se vzletných prohlášení, která jsou vnímána také na pevninské Číně. Na rozdíl od západoevropských měst, která jsem jmenoval, dnes nemáme žádné přímé letecké spojení s Čínou. Než začal pan Vystrčil jezdit na Tchaj-wan, měli jsme u nás spojení se čtyřmi městy v Číně, s Pekingem, Šanghají, Šengdu a Si-anem. Přijelo k nám každý rok více než 600 tisíc čínských turistů a ti tady zanechali miliardy korun. Na rozdíl od Frankfurtu, Amsterodamu a dalších měst dnes spojení s Čínou nemáme, čínští turisté k nám nejezdí a na rozdíl od Rakouska, Německa, Itálie ztratíme miliardy na turistickém ruchu,“ popsal.
A dále upozornil: „Jestli je póza důležitější než miliardy z turistického ruchu, tak fajn. Jen jsem byl vždycky toho názoru, podobně jako jiní v západní Evropě nebo Americe, kombinovat snahu o zlepšení lidských práv v Číně s vlastními ekonomickými zájmy. Samozřejmě držíme se principů lidských práv, právního státu, demokracie, o tom není pochyb. Zároveň ale musíme také přihlížet k ekonomickému vývoji v naší zemi. Pokud si brněnští, pražští, krumlovští a další hoteliéři stěžují, že nemají peníze, část problémů je tady.“
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá