Česká republika rozhodně není tou, která profituje z evropské zemědělské politiky. Evropské dotační preference natolik znevýhodňují naše zemědělství, že jsme naprosto závislí na zahraničních výrobcích a dovozcích. Naše pole neživí vlastní národ, ale slouží z části zeleným experimentům na lidech, dodává Stanislav Novotný, předseda Asociace nezávislých médií ČR.

Když se bývalý ministr zemědělství pokoušel loni získat souhlas Bruselu k dotacím do závlah pro pěstování zeleniny, velmi narazil. Očividně se s pěstováním zeleně v Česku nepočítá. Ostatně stejně tak jako s jakoukoliv národní potravinovou soběstačností.

Otázka také je, kde jsou pak ekologičtí aktivisté, když potraviny, které se mohou vyrábět u nás, dovážejí kamiony přes půl Evropy a lodě z jiných kontinentů, které za sebou zanechávají uhlíkovou stopu, proti které tak silně vystupují.

Stejně tak i eurounijní energetická politika zdražuje vstupy do zemědělství, navíc roste inflace a ceny strmě stoupají nahoru. Nová vláda nyní posílá Evropské komisi návrh na změnu a úpravy strategického plánu společné zemědělské politiky.

Ivan David se v europarlamentu věnuje právě problematice zemědělství a rozvoje venkova. Přiblížil, co vládní návrh, který byl poslán Evropské komisi, znamená pro naše zemědělce, pokud by na tyto úpravy vláda přistoupila. Agrární komora a Zemědělský svaz zorganizovaly už druhý protest proti změnám u dotací pro zemědělce. Kabinet chce více podporovat malé farmáře.

„Pokud se jedná o národní zemědělský strategický plán, nový ministr zemědělství Nekula samozřejmě podléhá pětikoalici, která už v předvolebních ‚slibech‘ – nebo to spíše byly výhrůžky, pokud je o zemědělce – měla, že ty prostředky přesune do oblasti, kde se potraviny moc neprodukují, zato je tam hodně jejich voličů. To jsou drobná zemědělská hospodářství, nebo jde o plochu obhospodařovanou tak, že se jednou za rok poseče,“ uvedl David, že to vše jsou pozemky, které získávají dotace.

„A vtip je v tom, že původně se počítalo s tzv. redistribucí v objemu deseti procent na tzv. první hektary. To se zvýšilo podle prvního návrhu na 30 %. A po ostrých protestech zemědělců došlo ke ‚kompromisu‘ na 23 %. Je to nejvíce v Evropě,“ řekl k podpoře drobných zemědělců. „Těch je totiž mnoho a samozřejmě dovedou vytvořit politický tlak,“ podotkl europoslanec.

„Je stále zřejmější, že v EU vládnou nadnárodní monopoly, které diktují vládám jejich politiku,“ uvedl, že proto jsou vlády stále méně citlivé na to, co chtějí občané.

Dá se podle něj již předpokládat nějaký výsledek těchto jednání s Evropskou komisí? „Pokud ten národní strategický plán splní všechny požadavky, které jsou velmi ostré, pak může být skutečně schválen a v této podobě uplatňován, jako takový pak bude předmětem kontroly a sankcí v případě neplnění,“ upozornil.

Je šance, že nekompetentní politici, již se nyní točí kolem zemědělství, vyslyší nesouhlas zemědělců, kteří protestují? „Záleží na tom, jaký tlak se podaří vyvinout na vládu. Ta se dostává pod tlak a dělá celou řadu chybných kroků, ztrácí tím podporu veřejnosti, pokud předtím nějakou velkou měla, tím je donucena pak ustupovat,“ pokračoval Ivan David s tím, že tlak se jistě vytvořit podaří.

V kontextu toho zmínil i tlak médií, která jsou v rukách určitých vlivných skupin. „Ta také velmi ovlivňují veřejné mínění a dokážou vytvořit protitlak. V Německu to došlo tak daleko, že se zemědělci stali ostrakizovanou částí společnosti, protože jsou vnímáni jako největší škůdci životního prostředí a jako lidé, kteří žijí z dotací a parazitním způsobem,“ dodal.

Mrzí jej, že se zcela zapomnělo, že právě oni jsou ti, kteří přece mají uživit národ. „Jako malé děti si představují, že se peníze získávají, že se vyberou z bankomatu, tak mnoho lidí se domnívá, že potraviny vznikají v samoobsluhách. Zapomíná se na výrobu a zpracování,“ uvedl, že spojitost mezi zemědělcem a výslednou potravinou jako by už pro řadu lidí neexistovala, to je potřeba obnovit.

Stát touto politikou v podstatě rezignoval na ovlivňování cen potravin. Nová zemědělská společenská politika počítá s podstatným snížením zemědělské produkce v Evropě. „To oni deklarují jako velmi pozitivní cíl, protože to podle nich povede k záchraně planety,“ poznamenal.

Pokud ceny potravin budou zdražovat, společnost bude chudnout. Jak to vidí s cenovým vývojem? „Rozhodně ceny porostou, a to strmě, protože rostou ceny vstupu. Zcela nepochybně se zhorší i kvalita potravin na trhu, bude vyšší podíl dovozu z mimounijních zemí, kde není zdaleka taková kontrola kvality jako v EU, ač se to tvrdí, není to naprosto pravda!“ zdůraznil europoslanec Ivan David závěrem.

„Občané mohou poděkovat těm, kteří hlasovali proti soběstačnosti ve výrobě potravin, a spočítat jim to ve volbách,“ uzavřel rozhovor Novotný.