Do lexikonu moderní psychologie se zřejmě dostal nový termín. Velkou část dnešní mladé generace prý sužuje úzkost z klimatické změny, kterou lze nazvat jako „environmentální žal“. O tomto novém fenoménu včera vyšel článek na serveru ČT24 odkazující např. na studii odborného časopisu The Lancet Planetary Health z roku 2021, která měřila dopady intenzivně medializovaného tématu klimatické změny na psychiku mladých lidí ve věku 16-25 let. Podle zjištění této studie, většina lidí v uvedené věkové skupině pociťuje nad stavem klimatu alespoň mírné znepokojení, přičemž 59 % respondentů projevilo „zásadní obavy“ a polovina dotázaných se svěřila, že kvůli měnícímu se počasí pociťuje „smutek, úzkost, hněv, bezmoc či vinu.“ 45 % respondentů dokonce přiznalo, že tyto klimatickou změnou vyvolané emoce negativně ovlivňují jejich každodenní život a fungování.

„Změna klimatu, zánik ekosystémů a stupňující se množství přírodních katastrof mohou mít na člověka zásadní vliv. Prožitky strachu, vzteku, smutku i viny jsou přirozenou reakcí na situaci, ve které se jako lidstvo nacházíme. Říkáme jim souhrnně environmentální žal nebo také klimatická úzkost,“ vysvětluje úzkost mladých lidí terapeutka Zdeňka Voštová. Jaké je podle ní vhodné řešení? Domnívá se, že pocity „environmentálního žalu“ je potřeba s dětmi a dospívajícími probírat i ve škole, kde tráví nejvíce času.

„Moderní psychologie je stále převážně individualistická a nezaměřuje se na systémové příčiny, které mají vliv na prožívání člověka. Za duševním utrpením se tak dosud hledala spíše patologie na úrovni jedince. Dnes se do zájmu psychologického výzkumu traumatický potenciál klimatické krize postupně dostává a stává se i tématem pro učitele, kteří o klimatické krizi s žáky čím dál častěji hovoří,“ vysvětluje terapeutka Voštová. Škola by prý měla u žáků vytvářet vědomí, „že v tom nejsou sami“ a představovat jim „vizi světa, jaký by si přáli spoluutvářet pro sebe a své děti“. Tím prý škola bude u žáků rozvíjet „aktivní naději.“

Zdeňka Voštová na této klimatické úzkosti sužující mladou generaci spatřuje i pozitivní aspekty. „Environmentální žal“ prý může dětem pomoct stát se lepšími členy společnosti. „Vystavení psychické zátěži z environmentálního žalu může být u dětí i dospělých nejen příčinou utrpení, ale také potenciálním zdrojem růstu a zrání, a to jak na individuální, tak na komunitní a celospolečenské úrovni. Může do života přinést větší míru vděčnosti, intenzivnější vztahy s ostatními, uvědomění si vlastní síly a její aktivizaci,“ vysvětluje terapeutka.

Článek se vzápětí ve veřejném prostoru dostal pod palbu kritiky z opačné strany politického spektra. Konzervativní komentátor Robert Kotzian publikoval na svém facebooku krátký text nazvaný „Veřejnoprávní politická propaganda“, v němž kritizuje obsah článku jako politickou propagandu.

„Česká televize zprávu o zelené ‚úzkosti‘ založila na informacích od jisté paní psycholožky propojené s politickými neziskovkami Člověk v tísni a Na Zemi. Zpráva obsahuje také přímý odkaz (tzv. proklik) na web provozovaný politickou neziskovkou Člověk v tísni, o kterém nám naše hodná Česká televize bez začervenání uvádí, že obsahuje praktické rady pro učitele a rodiče, jak pracovat s dětmi,“ píše ve svém statusu Kotzian a následně blíže rozebírá tyto „pedagogické metody“.

„Mimo jiné se učitelům a rodičům doporučuje pustit dětem video, ve kterém si zvířátka alegoricky povídají o hrozbě klimatické katastrofy. Úkolem dětí je rozpoznat, která zvířátka jsou uvědomělá, a která jsou zlá a klimatickou katastrofu popírají nebo zlehčují. Hodné zelené aktivisty zastupuje uvědomělá slepička, která bije na poplach. Nevěřící Tomáše a popírače reprezentuje prasátko, které však nakonec slepička svými argumenty zlomí. Vůbec nejhorší je ale sobecký kůň, který se nechce uskromnit (tj. nechce zchudnout kvůli šílené zelené ideologii). Však mu také, od určité chvíle již přesvědčené, prasátko vynadalo, že je sobecký lichokopytník! Ale nakonec to dobře dopadne, když angažované kuřátko za tklivého hudebního podkresu všechny požádá o dohodu a vyzve je, aby problém řešili teď a účtování nechali na potom (tj. aby zvířátka zelenými regulacemi bezstarostně zadlužila budoucí generace). To i popíračského a sobeckého lichokopytníka přiměje, aby připustil, že je třeba o věci ještě jednat. Video zpracované politickými neziskovkami Člověk v tísni a Na Zemi končí českou hymnou, při které zvířátka přihlížejí klimatické katastrofě,“ shrnuje obsah devítiminutového výukového videa konzervativní komentátor z Brna.

Kreslený film o zvířátkách a klimatické změně, který velmi „kreativním“ způsobem pracuje i s českou státní hymnou, financovala a po internetu šíří nezisková organizace Člověk v tísni.

Po zhlédnutí výše popsaného videa, které líčí příběh zvířátek v hořícím domě, se divák neubrání dojmu, že obtloustlé růžové prasátko blokující účinné řešení a symbolizující popírače klimatické změny svou americkou kšiltovkou odkazuje na červené čepice „MAGA“ podporovatelů exprezidenta USA Donalda Trumpa. Toto prasátko, které se ve svých projevech dovolává vlastního kritického myšlení a svobody slova, je vykreslováno jako sobecké a nezodpovědné.

„Ve zprávě České televize nezní jediný oponentní názor, žádný oponent nedostal prostor. Veřejnoprávní televize placená z daní nás všech beze studu odkazuje na politickou propagandu. A pak má člověk souhlasit s placením televizních poplatků…“ píše dále Kotzian. Závěrem pak apeluje na rodiče: „Víme, na kterých školách se podle tohoto webu politických neziskovek učí? Víme, kde jej pouští přímo politické neziskovky a kde učitelé, kterým to připadá v pořádku? Viděli už video o uvědomělých zvířátkách Vaše děti? Víme vůbec, co se doopravdy děje na našich školách? Z mnoha příkladů víme, že když my jsme v práci, politické neziskovky ‚běhají‘ po školách a trpělivě pracují...“

Aktivity klimatických aktivistů čile podporuje i nově jmenovaný ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), který svým vystoupením ve včerejším Interview ČT24 udivil moderátora Daniela Takáče.

Moc děkuji @F4FutureCZ, kteří mi dnes přišli pogratulovat a předali mi krásný obraz, který mi má připomínat podporu obnovitelných zdrojů. V tomto jsem byl aktivní v Brně a budu i na MŽP. Jsem rád za dlouhodobě dobrou a inspirativní diskusi s Fridays For Future. pic.twitter.com/c6DfAMyubG

— Petr Hladík (@hladikpe) March 10, 2023

Úzkost z klimatických změn postihuje zdaleka nejen mladistvé. Osmašedesátiletého Kanaďana Howarda Breena strach u budoucnost naší planety dohnal až k tomu, že požádal úřady o vykonání asistované sebevraždy. Ty jeho žádost napoprvé odmítly, ale Breen své naděje prý nevzdává. O eutanázii kvůli úzkosti z klimatické změny si už stačil požádat podruhé.