„Pšenice je v Česku poprvé levnější než před invazí, mouka však v obchodech zůstává o 40 procent dražší a pšeničné pečivo je stále o takřka 30 procent dražší. Pečivo by tedy správně mělo zlevňovat,“ píše na svém twitteru Lukáš Kovanda, ekonomický komentátor a hlavní ekonom Trinity bank.

Pšenice je v Česku poprvé levnější než před invazí, mouka však v obchodech zůstává o 40 procent dražší a pšeničné pečivo je stále o takřka 30 procent dražší. Pečivo by tedy správně mělo zlevňovat.

Cena pšenice, klíčové obiloviny České republiky, poměrně výrazně klesá. V březnu se…

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) April 19, 2023

Na vysvětlenou ještě dodává, že v březnu se tuna potravinářské pšenice přímo od zemědělců prodávala podle Českého statistického úřadu za 6787 korun, takže se nyní vůbec poprvé kompletně vymazal cenový nárůst související s ruskou invazí na Ukrajinu.

Pokud by ale někdo čekal, že s cenou dolů půjde třeba i mouka či pečivo z pšenice vyráběné, není to tak.

„Kilogram pšeničné mouky hladké stál letos v březnu v tuzemských obchodech průměrně 22,38 koruny, zatímco loni v březnu to bylo jen 16,31 koruny. V únoru 2022 to bylo jen 15,96 koruny. Cena pšenice je tedy nyní levnější než před invazí, ale mouka je stále dražší až o zhruba čtyřicet procent,“ píše k tomu známý ekonom s tím, že ve výrobní ceně pšenice, jsou „schovány“ ceny energií, pohonných hmot, hnojiv atd.

Podle Kovandy tak vzniká značný nepoměr mezi cenou vstupní suroviny, která už meziročně nezdražuje, ale dokonce zlevňuje, a potraviny z ní produkované, tedy mouky, jež zůstává meziročně o čtyřicet procent dražší.

„V nejbližší době by tak mělo dojít k citelnému zlevnění mouky, neboť jinak bude zjevné, že si zpracovatelé pšenice – například mlynáři – či třeba obchodní řetězce přirážejí nebývalou marži. Pokud tedy už tak nečiní nyní,“ je si jistý ekonomický expert Kovanda a přidává opět čísla z Českého statistického úřadu.

„Kilogram bílého pšeničného pečiva, vyráběného z pšeničné mouky, vyšel letos v březnu na 67,78 koruny, plyne opět z údajů ČSÚ. Přitom loni v únoru to bylo 53,19 koruny a loni v březnu pak 53,60. Pečivo je tedy stále bezmála o třicet procent dražší než před invazí, přestože pšenice, z níž se v základu vyrábí, už je levnější než před ní,“ vypočítává a opět uvádí, že tedy i v případě pečiva by v nejbližší době mělo nastat citelné zlevnění, neboť třicetiprocentní nárůst cen není při meziročním zlevnění pšenice již objektivně opodstatnitelný.

Dále Lukáš Kovanda zmiňuje i fakt, že zatímco letos v březnu se tuna potravinářské pšenice od zemědělců prodávala za uvedených 6787 korun, loni v červnu to bylo 8654 korun. Tedy o takřka 2000 korun na tunu více. Neboli o přibližně 22 procent.

Ve svém příspěvku ale naráží i na aktuálně velmi kontroverzní téma dovozu ukrajinské pšenice, který vlády zbývajících zemí V4, tedy Polska, Maďarska a Slovenska zakázaly, nebo výrazně omezily.

Podle Kovandy tento dovoz pšenice, která nepodléhá clu, u nás její ceny ještě sníží. To ale samo o sobě půjde proti zájmům tuzemských zemědělců. Právě pozastavením dovozu ukrajinské pšenice totiž zbývající státy V4 třeba i za cenu slabšího poklesu spotřebitelských cen u sebe doma chrání vlastní zemědělce.

K tomu dodejme, že naše vláda k žádnému takovému opatření nepřistoupila, případná zdravotní rizika a dopady na naše zemědělce zatím jen zkoumá a je předpoklad, že levná ukrajinská pšenice bude ve větším množství místo do Polska, Maďarska a na Slovensko, proudit do Čech.

Na to naráží i hlavní ekonom Trinity bank, když svůj příspěvek uzavírá s tím, že možné přeorientování ukrajinské pšenice z ostatních zemí Visegrádské čtyřky do Česka, které jako jediné v rámci tohoto uskupení k omezení jejího dovozu zatím nepřistupuje, může v tuzemsku ještě urychlit pokles cen potravinářské pšenice, a zesílit tak dále tlak na pokles cen mouky nebo pečiva v českých obchodech.