„Za poslední dva a půl roku mám pocit, že se nám právo a zákonnost někam vytratily,“ neskrývá obavy. Základní svobody byly pošlapávány pod pláštíkem covidových opatření a otevřely tím další možnosti.

Politikům pandemie ukázala, že mohou své vize tlačit na sílu, i když třeba sami vědí, že jsou protiústavní. Typickým příkladem je Pandemický zákon. A současná vláda to od té minulé odpozorovala.

Součástí tohoto omezování svobod jsou i aktuální pokusy omezit svobodu slova a kriminalizovat názory.

Parlament se podle něj stal divadýlkem pro lidi, když jedna skupina má v obou komorách většinu. Proto by považoval za vhodné, aby se Senát v letošních volbách výrazně obměnil a plnil svou kontrolní funkci, pro kterou byl původně zamýšlen.

Senát se dnes prezentuje jako úctyhodná instituce, střežící demokracii.

„Ale já to přirovnávám k fabrice. Každá fabrika má výstupní kontrolu kvality, a v parlamentu by jí měl být Senát,“ vysvětloval. Výstupní kontrolu ale samozřejmě musí provádět někdo, kdo rozumí oboru. „Když máte fabriku na brzdy a kontroluje Evička, která výborně míchá jogurty, ale brzdám vůbec nerozumí, tak máte velkou šanci, že se s těmi brzdami zabijete,“ vysvětloval právník. Metaforu dokončil tvrzením, že parlament vyrábí brzdy, se kterýma se případně nezabije jeden člověk, ale ovlivní životy nás všech. A proto je ještě důležitější, aby v Senátu byly lidé odborně zdatní a nespojení s partou ve sněmovně.

Zavzpomínal, že v minulosti to tak bylo. Když jako diplomat chodil do Senátu obhajovat mezinárodní smlouvy, potil se prý už ode dveří, protože věděl, že senátoři budou připraveni a nedají mu nic zadarmo. Dnes už to ale tak není.

Od doktora chcete, aby vám spravil kost...

Nespokojenost s Fialovou vládou podle Vacka zcela zjevně stoupá. A když není uspokojena v politice, projevuje se na náměstích.

„Vytvořila se parta lidí, kteří svolali demonstraci. Dali hlas lidem. Ti lidé sedí doma, v Praze, mimo Prahu. Mají pocit, že jsou úplně zapomenutí. Někdo jim řekl, ať jdou na Václavák a řeknou, co si myslí. A to je všechno,“ popsal důvody možná až stotisícové demonstrace, které přitom premiér Fiala vysvětloval jako akci proruských sil.

I moderátor Luboš Xaver Veselý se zajímal, jestli sestava na pódiu na Václaváku nebyla příliš nedůstojná a nevedla k promarnění příležitosti.

„Když se vysekám v autě a budu ležet na operačním stole, tak mi jde o tom, aby ten chirurg, i když je to třeba nevěrník a dluží lidem peníze, aby mi spravil tu kost. A je mi v podstatě jedno, jaký je člověk, jestli má na sobě exekuce.

Podle Vacka desítky tisíc demonstrantů na Václaváku jasně vyjádřily svůj názor a pokud toto poselství nebylo pochopeno, tak je to fatálně špatně.

Poznámky o nevyvážené demonstraci odbyl. „Vybalancovaná demonstrace je v podstatě protimluv. Protože lidé musí říct, co je trápí. Je to spontánní projev, to je to nejdůležitější,“ vysvětloval.

Je ale pravda, že Vacek sám je velkým odpůrcem současné podoby sankcí proti Rusku. Jako bývalý diplomat si myslí, že pokud se pro sankce jednou rozhodneme, tak mají být co nejtvrdší a nejbolestivější.

„Sankce jsou uvalovány s nějakým cílem. Musí zabolet toho, kdo válčí. A musí ho donutit, aby válčit přestal. A pokud se míjí tady tím cílem, tak nemá žádný smysl,“ vysvětloval.

V mezinárodní politice se Vacek pohyboval mnoho let, a ví, o čem mluví. Sankce se v historii vždy uvalovaly na oblast výzbroje, materiálového určení, nebo jiné oblasti, ale vždy tak, aby zasáhly protistranu a co nejméně poškodily stranu vlastní.

„Ale nikdy v historii nestalo, aby sankce tolik poškodily vyhlašovatele a ve srovnání s tím tak málo toho, na koho byly zamířeny,“ kroutil hlavou.