Úvodní dotaz Dominika Schejbala, mladého organizátora akce, zněl: „Do jaké míry jste kritikem Miloše Zemana?“ „Jestli by to mělo být chápáno tak, že je něco mezi mnou a panem prezidentem, tak mezi námi, myslím, nic není,“ uvedl v odpovědi profesor Kysela. „Jsem kritikem každého prezidenta, který si bude počínat způsobem srovnatelným s tím, jak si počíná Miloš Zeman, to znamená podle mého soudu způsobem excesivním. Vzhledem ke svému věku jsem neměl možnost se nějak konfrontovat s Václavem Havlem. Nicméně po celou dobu, kdy byl prezidentem Václav Klaus, už jsem měl příležitost se k některým jeho krokům vyslovovat a vyslovoval jsem se poměrně kriticky. V tomto ohledu u Miloše Zemana jde o kontinuitu. Zdá se mi, že jsem vůči němu kritičtější, ale to zase není dáno tím, že bychom se měli více či méně  rádi, ale tím, že si  to dle mého soudu ve srovnání s Václavem Klausem více zaslouží.“

Dva druhy ceremonií

Druhá otázka mladého konzervativce byla následující: „Kdybyste se stal rektorem Univerzity Karlovy, přijal byste pozvání na Pražský hrad na inauguraci?“ „Ne,“ zněla odpověď. „Protože mám pocit, že je asi v určitých situacích namístě, aby nositelé nějakých sociálních rolí, veřejných funkcí dávali najevo občanské postoje. Vůči Miloši Zemanovi je asi účelné se distancovat, je-li někdo rektorem vysoké školy, již kvůli tomu, jak si Miloš Zeman vůči vysokým školám počíná – tím myslím kauzu nejmenování profesorů. Počíná si tak vůči některým  rektorům, myslím tím systematické nezvaní některých, kteří jsou na jakési černé listině kritiků, ale asi to není jen toto. Ve chvíli, kdy Miloš Zeman ne nutně z hlediska toho, jak formálně vykonává své kompetence, ale spíše jaké politické postoje zastává z hlediska hodnotové orientace a s kým se stýká, ve chvíli, kdy Miloš Zeman reprezentuje určitý politický styl, tak jde o to, abyste, když jste rektorem Univerzity Karlovy, dal najevo, že se s ním úplně neztotožňujete,“ reagoval Kysela.

Všechny ceremonie tohoto typu jsou vnímatelné podle odborníka na ústavní právo dvěma způsoby. „Ten jeden je, že svojí účastí dáváte najevo, že si považujete státu, jehož je prezident reprezentantem, a ten pořádá nějakou ceremonii. A pak je druhý, kdy za tím státem vidíte konkrétní obličej prezidenta a je na subjektivním posouzení jednoho každého, jestli bude akcentovat spíše státní ceremonii, nebo prezidenta. Také se mi zdá, že jsou různé situace, kdy je mezi nimi možné odlišovat, ale připadá mi, že ta inaugurace je čistě společenská forma, odlišitelná třeba od řadového dne, ale tady ten vzkaz vůči prezidentovi by nemusel být spojen s dalšími nežádoucími konotacemi či kontexty. Tam bych tedy spíše nešel.“

Zeman a zase Zeman

„Domníváte se, že kdyby prezidenta volil Parlament, že by jím byl také Miloš Zeman?“ zněla další otázka z úst organizátora. „Po volbách v loňském roce je to v celku evidentní, protože volby dopadly určitým způsobem, kdy se vyprofiloval určitý voličský blok a také blok několika parlamentních stran, které zatím dávají najevo, že mají přinejmenším ve věcech taktických k sobě blízko; a zdá se mi vcelku nepochybné, že bychom byli ušetřeni toho napětí, které nás provázelo před druhým kolem prezidentské volby, protože by tady žádné druhé kolo nebylo. A myslím, že by to vyhrál Miloš Zeman v první chvíli, kdy by mohl být volen adekvátní parlamentní většinou. Jeho vítězství by v parlamentní volbě v těchto volbách bylo mnohem jistější než ve volbách přímých,“ reagoval Jan Kysela.

Bořit (dobře) zavedené?

Dotaz k návrhu SPD na přímou volbu starostů, primátorů, hejtmanů vyvolal nejen odpověď, ale i diskusi. „Může to přinést větší zájem o komunální volby?“ kontroval ještě tazatel.
„Obecně v zásadě bych řekl, že co je, může být i jinak,“ začal právnicky přední český právník. „To, že něco nějak je, je určitá bonita a ve chvíli, když nám to nepřipadá jako trýznivé, nesnesitelné nebo odporné, tak bych měl tendenci spíše přemýšlet, jestli to musím změnit a na základě jakých argumentů. Funguje-li něco, je-li něco stabilní, tak do toho moc nerýpejme. Po pravdě řečeno jsem nepochopil, odkud se bere potřeba volit starosty, hejtmany a primátory přímo, protože se mi nezdálo, že vůči modelu, jak fungují obce, z hlediska institucionálního byly formulovány nějaké námitky. Můžete se setkat s tím, že v konkrétních městech, spíše menších obcích, se vyslovují obavy ze vzniku mafií, které asi nemají úplně stranické zázemí, ale jsou dány spíše rodinným spřízněním nebo zájmovým, možná tendencí obohacovat se na úkor města, ale nezdá se mi, že by se zrovna toto vyřešilo přímou volbou. Možná tedy někde nějaké disfunkce jsou, ale mají spíše trestněprávní povahu, než že by to vyplývalo z toho, jak je nastaveno fungování obcí a krajů, které v zásadě odpovídá něčemu, čemu lze říkat v zásadě vláda shromáždění. Ve volbách zvolíte sbor, tedy zastupitelstvo, a od něj jsou odvozeny všechny další orgány,“ konstatoval Kysela.