Současné vedení Prahy nechalo původní plán přepracovat. Veřejnosti jej představilo letos v polovině září. „Zadali jsme, aby dostavba město nedělila na různé oblasti. Mimoúrovňové křižovatky nebudou krátery v daných městských částech, ale naopak příležitostí pro novou městotvornou zástavbu a zároveň okruh stoprocentně plní svou dopravní funkci,“ řekl Scheinherr.

Největší změnou oproti původnímu plánu je prodloužení tunelů. Na zhruba desetikilometrovém úseku se protáhnou z původních 4,2 kilometru na 8,5 kilometru. Projektanti se museli vyrovnat s ochranou břehu Vltavy v Povltavské ulici v Praze 8. Auta tam původně měla v jednom směru jezdit po povrchu, nově pojedou v obou směrech tunelem pod Bílou skálou. Na břehu vznikne rekreační oblast.

Kromě přípravy dostavby okruhu chystá město tzv. zkapacitnění průmyslového polookruhu, který vede ze Štěrbohol po Průmyslové ulici do Hloubětína. „Průmyslový polookruh vlastně zastává funkci nedostavěné části městského okruhu. My plánujeme zahloubit jej mezi křižovatkou s Poděbradskou a Kolbenovou,“ řekl Scheinherr. Město nyní zpracovává dokumentaci pro vydání rozhodnutí v systému EIA, které posuzuje vliv staveb na životní prostředí. „Očekávám, že za rok bychom se měli přehoupnout do dokumentace pro územní rozhodnutí,“ řekl náměstek.

Městský nebo také vnitřní okruh staví město ze svých zdrojů. Funguje v úseku z Pelc-Tyrolky tunelem Blanka směrem do Prahy 6 a 5 a Strahovským tunelem a Mrázovkou k Barrandovskému mostu a Jižní spojce. Na východě města končí Štěrboholskou radiálou. Uvnitř okruhu žije zhruba půl milionu obyvatel. První část okruhu začala fungovat v 80. letech, naposledy byl v září 2015 otevřen tunelový komplex Blanka.