Na shromáždění byl zvolen Svatováclavský výbor, který řídil petiční hnutí za konstituční svobody. Toto shromáždění zahájilo revoluční dění v českých zemích habsburské monarchie v roce 1848.

Do Svatováclavských lázní v blízkosti dnešního Karlova náměstí se tehdy sešlo na 800 lidí. Petice císaři, kterou vypracoval právník František Augustin Brauner, požadovala v 11 bodech vytvoření jednotného státoprávního celku ze zemí Koruny české, zrovnoprávnění Čechů a Němců, všeobecný výkup z roboty a zrušení poddanství, zavedení obecní samosprávy, svobodu tisku a shromažďování, náboženského vyznání, zřízení nezávislých soudů a občanských gard. Na závěr schůze známý bouřlivák, spisovatel Karel Sabina řekl: „Dnešním dnem smazal ze sebe český národ onu hanbu, jež na něm lpěla od neblahé pohromy na Bílé hoře!“

Petice byla opatřena mnoha tisíci podpisy Pražanů a také se k ní připojila četná města (Liberec, Litoměřice). Morava a Slezsko se k petici nepřipojily. Petici odvezla zvláštní delegace 19. března do Vídně, kde ale na ni čekala již předem připravená zamítavá odpověď.