Poslancům bez jakékoli funkce ve Sněmovně náleží v současnosti 58 944 korun. Ve srovnání s průměrnou mzdou 22 748 je to více než dvou a půl násobek. Když před dvaceti lety schválilo Federální shromáždění zákon o platech poslanců, vyvolalo to mezi obyvatelstvem vlnu nesouhlasu. Základní plat poslance byl podle tehdejšího zákona stanoven na 7000 Kč hrubého, což byl víc než dvojnásobek tehdejší průměrné hrubé mzdy 3286 Kčs.

V tehdejší společenské náladě vyvolaly navržené platy poslanců i protesty veřejnosti. Tehdejší zprávy ČTK zmiňují, že do Federálního shromáždění volaly denně stovky rozhořčených lidí, kteří s nimi nesouhlasili. Naopak prý nebyl zaznamenán ani jediný hlas, který by s novým zákonem souhlasil a výši poslaneckých platů podpořil. Kromě telefonátů lidé nesouhlas vyjadřovali i v dopisech, které posílali poslancům.

Zákon měl odstranit rozdílné odměňování zákonodárců

Do schválení tohoto zákona brali českoslovenští poslanci za výkon mandátu náhradu ušlého výdělku, což způsobovalo, že každý z nich měl jiný plat. Nová úprava měla za cíl jejich příjmy sjednotit. Plat poslance byl stanoven na 7000 Kč, na diety brali zákonodárci 2000 korun a na náhradách 4000 korun, dohromady tedy 13 000 korun. Zákon jim rovněž umožnil zdarma létat na vnitrostátních letech. Platy a příplatky se zdaňovaly, náhrady ne.

Nyní si poslanci vedle základního platu mohou přičíst 9100 korun na diety a náhradu výdajů na dopravu podle vzdálenosti od 22 800 až do 34 200 Kč. Pokud vykonává poslanec ve Sněmovně nějaké funkce, náleží mu za ně příplatek. Ten nejvyšší je u předsedy Sněmovny 107 278 Kč, zatímco před dvaceti lety si předseda Federálního shromáždění polepšil o 10 000 Kčs.

Čtěte také:

Poslanci dali šanci zdanění náhrad. Můžou přijít až o 10 tisíc měsíčně 

Noví poslanci: brigádníci, zemědělští akcionáři a hokejista 

Foto: Hans Štembera