Před padesáti lety byl zvolen prezidentem Ludvík Svoboda

29.03.2018 11:57 | Zprávy

Generál Ludvík Svoboda, kterého před 50 lety, 30. března 1968, zvolilo Národní shromáždění prezidentem tehdejšího Československa, stál v čele země do roku 1975, píše ČTK.

Před padesáti lety byl zvolen prezidentem Ludvík Svoboda
Foto: archiv PL
Popisek: Ludvík Svoboda

Hrdina obou světových válek měl být koncem 60. let autoritou, která zaštítí obrodný proces v roce 1968, ale nakonec z Pražského hradu odevzdaně přihlížel nástupu normalizační éry v Československu.

Svoboda se narodil 25. listopadu 1895 v Hroznatíně na Vysočině v zemědělské rodině. Za první světové války se legionář Svoboda zúčastnil bojů o sibiřskou magistrálu a s legiemi se vrátil do již vzniklé Československé republiky v roce 1920. V armádě už zůstal.

V únoru 1948 během státního převratu podpořil komunistickou stranu

V roce 1938 Svoboda nesouhlasil s kapitulací Československa, zapojil se do odbojové organizace Obrana národa a utekl do Polska k formující se československé vojenské jednotce. Posléze požádal o azyl v Sovětském svazu, kde se podílel na vzniku československé jednotky. Zúčastnil se bojů u Sokolova, o Kyjev a následně i dukelské operace. Po válce se vrátil do Prahy a stal se ministrem národní obrany.

V únoru 1948 během státního převratu podpořil komunistickou stranu a stal se záhy jejím členem. Z pozice ministra přihlížel i justiční vraždě svého spolubojovníka Heliodora Píky. V září 1951 byl zproštěn funkcí a později byl obviněn z pokusu zneužít armádu proti poúnorové vládě. V listopadu 1952 byl zatčen a z vazby byl propuštěn až po intervenci vysokých sovětských míst. Byl předčasně penzionován a odešel z politického života.

V březnu 1968 ve věku 72 let a čtyři měsíců převzal prezidentský úřad po Antonínu Novotném. V srpnu 1968 po vpádu vojsk Varšavské smlouvy odmítl jmenovat kolaborantskou dělnicko-rolnickou vládu a osobní přítomností v Moskvě se přičinil o návrat internovaných politiků. V dubnu 1969 ale již podporoval nástup Gustáva Husáka do vedení KSČ a v následujících letech byl postupně zbavován reálného politického vlivu.

Od roku 1974 nemohl kvůli zdravotnímu stavu vykonávat prezidentský úřad. Odmítl však abdikovat a v březnu 1975 jej na základě novelizace Ústavy (umožnila dlouhodobě nemocného prezidenta odvolat) Federální shromáždění zbavilo funkce. S manželkou Irenou měl dceru Zoe a syna Miroslava, který byl za války zatčen gestapem a umučen v Mauthausenu. Svoboda zemřel 20. září 1979.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

17. listopad

Dobrý večer, pane Zdechovský, chci se zeptat, jak se díváte na prohlášení našeho vrcholného politika, cituji: Ne každý názor musíme respektovat a ne každý názor je stejně "hodnotný"? 35 let po revoluci je schopen toto říci do rozhovoru nás premiér? Opravdu? Svůj názor raději vyjadřovat nebudu, ale ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Poprask s registrací. Ministr nevěděl, teď hasí průšvih. V ODS řev, že je nikdo nebude volit

11:35 Poprask s registrací. Ministr nevěděl, teď hasí průšvih. V ODS řev, že je nikdo nebude volit

Evropská směrnice o audiovizuálních mediálních službách vzbuzuje značné rozpaky, zejména kvůli její …