Před padesáti lety byl zvolen prezidentem Ludvík Svoboda

29.03.2018 11:57 | Zprávy

Generál Ludvík Svoboda, kterého před 50 lety, 30. března 1968, zvolilo Národní shromáždění prezidentem tehdejšího Československa, stál v čele země do roku 1975, píše ČTK.

Před padesáti lety byl zvolen prezidentem Ludvík Svoboda
Foto: archiv PL
Popisek: Ludvík Svoboda

Hrdina obou světových válek měl být koncem 60. let autoritou, která zaštítí obrodný proces v roce 1968, ale nakonec z Pražského hradu odevzdaně přihlížel nástupu normalizační éry v Československu.

Svoboda se narodil 25. listopadu 1895 v Hroznatíně na Vysočině v zemědělské rodině. Za první světové války se legionář Svoboda zúčastnil bojů o sibiřskou magistrálu a s legiemi se vrátil do již vzniklé Československé republiky v roce 1920. V armádě už zůstal.

V únoru 1948 během státního převratu podpořil komunistickou stranu

V roce 1938 Svoboda nesouhlasil s kapitulací Československa, zapojil se do odbojové organizace Obrana národa a utekl do Polska k formující se československé vojenské jednotce. Posléze požádal o azyl v Sovětském svazu, kde se podílel na vzniku československé jednotky. Zúčastnil se bojů u Sokolova, o Kyjev a následně i dukelské operace. Po válce se vrátil do Prahy a stal se ministrem národní obrany.

V únoru 1948 během státního převratu podpořil komunistickou stranu a stal se záhy jejím členem. Z pozice ministra přihlížel i justiční vraždě svého spolubojovníka Heliodora Píky. V září 1951 byl zproštěn funkcí a později byl obviněn z pokusu zneužít armádu proti poúnorové vládě. V listopadu 1952 byl zatčen a z vazby byl propuštěn až po intervenci vysokých sovětských míst. Byl předčasně penzionován a odešel z politického života.

V březnu 1968 ve věku 72 let a čtyři měsíců převzal prezidentský úřad po Antonínu Novotném. V srpnu 1968 po vpádu vojsk Varšavské smlouvy odmítl jmenovat kolaborantskou dělnicko-rolnickou vládu a osobní přítomností v Moskvě se přičinil o návrat internovaných politiků. V dubnu 1969 ale již podporoval nástup Gustáva Husáka do vedení KSČ a v následujících letech byl postupně zbavován reálného politického vlivu.

Od roku 1974 nemohl kvůli zdravotnímu stavu vykonávat prezidentský úřad. Odmítl však abdikovat a v březnu 1975 jej na základě novelizace Ústavy (umožnila dlouhodobě nemocného prezidenta odvolat) Federální shromáždění zbavilo funkce. S manželkou Irenou měl dceru Zoe a syna Miroslava, který byl za války zatčen gestapem a umučen v Mauthausenu. Svoboda zemřel 20. září 1979.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Martin Exner byl položen dotaz

Kdo přesně podle vás nebere válku na Ukrajině vážně?

A co máte na mysli tou podporou Ukrajiny všemi prostředky? Měli bysme tam nasadit i vlastní vojáky? Nebyl by ale tento krok začátek třetí světová? A máte dojem, že se Ukrajině pomáhá málo?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Všechny ty katastrofické předpovědi se mýlí.“ Ve Sněmovně zpochybnili základy toho, co se hlásá o klimatu

20:35 „Všechny ty katastrofické předpovědi se mýlí.“ Ve Sněmovně zpochybnili základy toho, co se hlásá o klimatu

Klimatické změny, fakta a mýty ve světě vědy. K tomuto tématu se v Poslanecké sněmovně konala dvoude…