Za koalici SPOLU se dnes představil Petr Beitl (ODS), za koalici Pirátů a Starostů před diváky předstoupil Jan Farský (STAN), za ČSSD Josef Jadrný, za KSČM Jan Koros. Za ANO 2011 byla ve studiu Jana Pastuchová. Za Přísahu Jaroslava Pauchová a za SPD Radovan Vích.

Úvodním tématem pak byla výše inflace v Česku. „Pokud chceme inflaci snižovat, pokud by měla být nízká, nesmíme zadlužovat zemi. A dlouho asi budeme vzpomínat na tu krásnou druhou dekádu, kdy byla inflace na jednotkových procentech, ekonomika rostla. Stát si rezervy nevytvořil, a tak se nacházíme téměř v rozvratu veřejných financí,“ domnívá se Beitl. 

„Mnoho starších lidí neví, co je inflace. Takže je to zvýšení cen spotřebního zboží. Inflaci prosím neurčuje vláda ani politici. Inflaci určuje samotný trh. Ten určuje, jaká bude cena tohoto zboží. Stouplo nám nájemné bydlení, průmyslové výrobky...,“ začala zeširoka členka vládního hnutí Jana Pastuchová. Politici podle ní neurčují fiskální politiku. 

Jana Pastuchová, lídryně kandidátky ANO v Libereckém kraji. Reprofoto: ČT24

Následovala reakce Jana Farského (STAN). „Ve chvíli, kdy do ekonomiky se přisypou stamiliardy, aniž proti nim jde nějaká služba, naředí se ten prostor. A obávám se, že 4,1 procenta není nejvyšší konečná částka. Když vidíte, jak se zdražily komodity ve stavebnictví. Je to vidět i ve spotřebním koši. Vše se zdražuje nebývalou rychlostí. A je to zčásti i v důsledku té rozpočtové politiky,“ sdělil Farský. 

„Zvýšení inflace v České republice je z velké části importované. Podívejme se na okolní státy. Je to reakce globálního světa na postcovidovou situaci. Inflace by částečně přišla tak jako tak,“ domnívá se Jadrný, jenž zastupuje ČSSD. 

Příčin je víc, podotkl následně Radovan Vích. „Zdražuje se cena ropy, jsou dražší ceny energií, doprava i přeprava zboží. Další věc je i bydlení, kdy je u nás nedostatek bydlení. Jsou nyní dvě možnosti – první je stát, který má regulační nástroje, aby mohl regulovat ceny energií. A ČNB může stanovovat míru úrokových sazeb,“ řekl k řešení Vích za SPD.

S inflací se pak dá něco dělat i podle slov Jana Korose (KSČM). „Nabízíme systémovou změnu – jako člen KSČM – máme vizi spravedlivé socialistické společnosti. Nijak se nekloním k režimu před rokem 1989. Samozřejmě byly věci, které byly dobré, které byly špatné, ale před rokem 1989 šla inflace daleko lépe regulovat,“ podotkl Koros. Moderátor Železný jej upozornil na to, že režim před rokem 1989 byl zákonem uznán jako protiprávný.

Moderátor Jakub Železný. Reprofoto: ČT24

Pauchová (Přísaha) se domnívá, že inflace bude mít dopad zejména na nejchudší lidi. „A je potřeba řešit, jak těmto lidem pomoci. Mělo by se snížit DPH, a to zejména u potravin, kde řešíme snížení z patnácti procent na deset,“ uvedla.

Sociální dávky i bydlení

Kromě důchodů se následně probíraly i sociální dávky. Jako první k tomuto tématu dostal prostor Radovan Vích (SPD), jehož hnutí vadí to, aby někdo pobíral sociální dávky v hmotné nouzi po dobu desítek let. „Pokud chceme řešit zneužívání sociálních dávek, měli bychom se zaměřit na neohlášené kontroly lidí, kteří čerpají sociální dávky,“ domnívá se Pauchová. 

„Je potřeba se podívat na podstatu, jakým způsobem to vzniká a proč ti lidé nemají žádný důvod jít pracovat,“ zmínil Farský a hovořil také o lidech v dluhových pastech a o tom, jak tyto lidi oddlužit. 

Komunista Koros posléze hovořil o dostupném bydlení, kdy on za sebe vnímá jako nejlepší bydlení družstevní. „Je důležité, aby obce a města měly dostatek bytů a dokázaly zpřístupnit bydlení mladým rodinám. To je důležité,“ podotkla následně k bydlení také Pauchová (Přísaha).

„Daně nezvyšovat,“ shodovali se pak následně politici v rychlé anketě. „Určitě nezvyšovat daně ani právnických, ani fyzických osob,“ podotkla například Pauchová za Přísahu. „Je potřeba řešit korporátní firmy,“ domnívá se Pauchová. „Navrhujeme zavedení daně pro zahraniční firmy, které podnikají u nás a odvádějí zisky v podobě dividend do zahraničí,“ nechal se slyšet následně Vích. „Jsme pro zdanění nadnárodních korporací,“ zdůraznil poté také Koros.

Jízda po dálnicích

Hlavním tématem diskuse byla však doprava. Od roku 2018 do konce loňského roku přibylo 59 kilometrů dálnic. V programu vlády však bylo 210 kilometrů dálnic. Kde jsou? „My máme Ministerstvo dopravy osm let. Přebrali jsme Ministerstvo dopravy a začalo se v roce 2014, kdy po minulé vládě byly zastaveny všechny projekty. Začalo se na zelené louce. Museli jsme všechno vyřizovat,“ poznamenala Pastuchová z vládního hnutí ANO. Moderátor Železný se jí následně ptal, proč se vůbec tedy do vládního programu tak vysoké číslo dostalo. “Mohu ukázat zahájené stavby dálnic v kilometrech,“ tvrdila Pastuchová, že vše, co vláda slíbila, bylo splněno. „Nesplnili, přestavbu D1 zahájil někdo jiný,“ poukázal Železný, načež kandidátka za ANO Pastuchová odvětila, že ona po D1 nejezdí. „To buďte ráda,“ podotkl Železný.

Jak zajistit, aby se skutečně opravily stovky kilometrů dálnic? „Vznikl nový zákon o liniových stavbách, který by měl tu situaci výrazně vylepšit,“ zmínil následně Beitl. „Zákon o liniových stavbách zrychlí výstavbu. Myslíme si, že všechny dálnice se dostaví, tam, kde je zahájeno,“ podotkl Jadrný, jenž apeloval zejména na kvalitní stavbu.

Pohled na účastníky diskuse. Reprofoto: ČT24

„Měly by se zkontrolovat stavy našich silnic, někde v Libereckém kraji jsou silnice nepojízdné,“ podotkl následně komunistický lídr Koros. „Jsme proti tomu, aby soukromé subjekty stavěly dálnice, jsme pro to, aby to stavěl primárně stát. V současné době to nejde, nedaří se a je to potřeba změnit,“ dodal.