Na tom, že žijeme v období změny, se shodují lidé od biologů, sociologů až po teology a mystiky, ale svým způsobem to pociťují všichni lidé. Může díky tomu nastat nějaký významný společenský pohyb?
Již jsem naznačil, že takový pohyb bohužel nenastává. Dnešní klasický kapitalismus, jakkoli v něm vznikají stále obtížněji řešitelné problémy (např. propast mezi chudými a bohatými, teroristické tendence, rostoucí výdaje na zbrojení), se každé systémové změně brání. Ve snaze zmírnit vykořisťování lidí do krajnosti stupňuje vykořisťování Země, bezhlavě ji pustoší dalším generacím. Samovolně našel různé mechanismy udržování společenské rovnováhy (tři pilíře politické moci, nedotknutelnost soukromého vlastnictví, lidské svobody a práva, pravidelné volby do zastupitelských orgánů atp.).
Domnívám se, že pohybu kupředu by významně pomohlo, kdyby lidé konečně intelektuálně dospěli a v sociálně-politických úvahách přestali přeceňovat osobní zájmy a plytké empirické poznání. Stačilo by např. všeobecné rozpoznání, že tzv. globalizace není globalizací bytostných lidských zájmů, že to není globalizace zdola, ale shora, že je to nejen rafinované propojování technologické moci vědy a kapitálu, ale také politiky a práva. Politika, která jde za vozem technologického samopohybu, už nehájí zájmy lidí, a právo přestává být minimem morálky.
Proto si myslím, že také dnešní mainstreamová média jsou součástí tohoto všeobecného ohlupování veřejnosti, že důrazem na aktuálnost a vyváženost, na názorovou pluralitu a zábavu, ji klamou. Preferují to, co lidí zajímá: obyčejné příběhy, senzace, zločiny, války a tragédie, prostě špatné zprávy. Jsme „Pár kroků od propasti“ (tak zněl název televizního snímku o pařížském klimatickém summitu), ale veřejnost téměř nezná podstatu existenciálního konfliktu kultury s přírodou. Nezná zdravotní stav živé planety Země.
V knize Ohrožená kultura říkáte, že „je málo účinné a téměř alibistické vyzývat ke změně lidského individuálního chování“. Když to trochu otočíme, můžeme říct: Lidé, konzumujte si, jak libo, digitálně zdementněte, stejně nic neovlivníte. Opravdu na jednotlivcích a jejich přístupu nezáleží?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Daniel