Vědecký pracovník Univerzity Karlovy, Arnošt Novák z Fakulty humanitních studií, je jedním z aktivistů, kteří neoprávněně obývají objekt sociálního centra Klinika na Praze 3. V rozhovoru pro internetovou televizi DVTV.cz Novák vysvětloval, jak boj o Kliniku chápe. Uznává sice, že aktivisté obsadili cizí objekt, což je v rozporu se zákonem, ale nevidí na tom nic špatného. Objekt byl celá léta opuštěn a nikdo o něj nepečoval, takže si skupina občanů řekla, že vezme právo do svých rukou.

„(My chceme), aby se o některých věcech začalo diskutovat. Třeba o tom neomezeném právu na vlastnictví. Jestli to neomezené vlastnictví je legitimní. Jestli si vlastník se svým majetkem může dělat, co chce! My si myslíme, že to je špatně,“ řekl Novák.

Server Svobodné fórum Pavla Šafra se obrátil s dotazem na děkanku Fakulty humanitních studií Marii Pětovou – co říká na počínání svého univerzitního podřízeného? „Své pracovní povinnosti si plní a jeho občanské aktivity jsou zcela jeho záležitostí, není na mně, abych je sledovala či kontrolovala. Hodnocení případné protiprávnosti chování kohokoli je na nezávislých soudech, nikoli na mně. Zmiňovaný rozhovor pro DVTV jsem neviděla, tudíž se k vytrženým úryvkům z něj, navíc bez kontextu, nebudu vyjadřovat,“ odpověděla dáma.

Celý článek naleznete zde

Děkanka tak zvolila naprosto stejnou cestu jako Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích v případě entomologa a protiislámského aktivisty Martina Konvičky. Na opakované dotazy, jak se akademická instituce staví k činnosti svého pracovníka, přišla odpověď obdobná té od Marie Pětové. Konvička si plní své povinnosti a co dělá v soukromí je jeho věc. Kvůli tomu nemůže přijít o místo.

Advokát Aleš Rozehnal k tomu ovšem dodává, že Novák svým počínáním porušuje Eticky kodex Univerzity Karlovy, což lze hodnotit jako porušení pracovní kázně.

„Tedy, sečteno, podtrženo. Arnošt Novák zřejmě páchá trestnou činnost, porušuje etický kodex univerzity, jedná zcela nepochybně v rozporu s dobrými mravy, a – nic se neděje. Děkanka Marie Pětová zůstává v klidu. Asi nebudu jediný, kdo si myslí, že v pražské akademické obci je cosi nezdravého a možná i nebezpečného. Protože, kdo jiný by měl ve společnosti nést mravní étos a rozhodnými postoji požadovat dodržování zákonů a etických norem?“ rozčiluje se v závěru článku jeho autor Petr Vrabec.