Český ministr vnitra Milan Chovanec je přesvědčen, že předseda maďarského parlamentu László Kövér měl špatný den, když v pátek zveřejněném rozhovoru s deníkem Právo prohlásil, že Česká republika spolu se Slovenskem neměly být kvůli dekretům prezidenta Edvarda Beneše do Evropské unie vůbec přijaty. Chovanec komentoval Kövérova slova během své dnešní návštěvy Maďarska, kam přijel za českými policisty, kteří pomáhající s ostrahou hranic schengenského prostoru volného pohybu.

"Já pevně věřím, že předseda (maďarského) parlamentu měl špatný den a pokud by ho snad neměl, tak postoj České republiky je jednoznačný. Máme jiná témata, jiné problémy, které bychom měli s našimi maďarskými partnery řešit. Téma Benešových dekretů je pro nás neměnné a nedotknutelné," řekl Chovanec.

Ministr tak reagoval Kövérovo prohlášení o tom, že jednou snad budou ve střední Evropě panovat takové sousedské poměry, že bude možné bez záště urovnávat historické a další křivdy, například i v otázkách menšin. Následně zpochybnil české a slovenské členství v evropském bloku.

V minulosti varoval maďarské menšiny, že jim hrozí symbolické i reálné agrese

"Česká republika a Slovenská republika se neměly vůbec stát členy unie, pokud součástí jejich právního řádu je zákon vycházející ze zásady kolektivní viny," řekl Kövér v rozhovoru s deníkem Právo s odkazem na existenci prezidentských dekretů, jež po druhé světové válce zbavily Němce a Maďary v Československu majetku a občanských práv. Česko dekrety odmítá zrušit, považuje je ale za právně vyhaslé.

Kövér v minulosti vystoupil s řadou kontroverzních prohlášení, některá z nich se týkala i problematiky etnických Maďarů v zahraničí. Před dvěma lety například řekl, že příslušníkům maďarské menšiny hrozí nebezpečí symbolické i reálné agrese a že byli v uplynulém roce vystaveni politickým bouřím.

Rumunsko, kde Maďaři tvoří asi osm procent obyvatel, dokonce v roce 2012 před místními volbami prostřednictvím předsedů obou komor rumunského parlamentu požádalo Kövéra, aby s plánovanou cestu do země počkal až na období po hlasování. Svou žádost tehdy zdůvodnili tím, že je důležité, aby volby byly svobodné a bez ovlivňování.