Pod uhlíkovou neutralitou se rozumí cíl, kdy vzniklé emise CO₂ se vyváží projekty, které mohou oxid uhličitý vstřebat.

"Je třeba vnímat, že není možné to přehánět, mluvit o tom, že kvůli klimatu nebudeme mít děti, že kvůli klimatu budeme vegetariány," uvedl. Je nicméně třeba se na změny připravit, dodal. V případě Česka to znamená úpravy krajiny proti únikům vody a třeba i snaha prosadit u Evropské komise (EK) názor, že jaderná energetika je čistým zdrojem. V horizontu následujících dekád podle něj změny klimatu ovlivní průmysl, potravinovou soběstačnost a obecně kvalitu života. Opatření k zadržování vody v krajině vláda považuje za nejvyšší veřejný zájem, zdůraznil.

Babiš připomněl, že Česko se hlásí k cíli uhlíkové neutrality v roce 2050, má ale oprávněné obavy z dopadu na konkurenceschopnost průmyslu. Musí proto požadovat obdobné kroky po emitentech, jako je Čína, ale také třeba po Turecku, jehož ocelářství konkuruje evropskému. Česko podle něj ponese vzhledem k průmyslovému základu hospodářství nejvyšší náklady odchodu od uhlí. Je proto třeba požadovat, aby cesta k neutralitě byla spravedlivá z hlediska rozdělení dopadů a kompenzací dopadů na občany.

Světový summit pro klimatickou akci se v New Yorku uskuteční 23. září. Generální tajemník OSN António Guterres již vyzval představitele států, aby předložili ambiciózní plány na transformaci energetiky, dopravy, průmyslu i zemědělství. Mezinárodní společenství by mělo snížit emise do roku 2030 o 45 procent a uhlíkovou neutralitu dosáhnout do roku 2050.

Babiš míní, že dokud se ke snižování emisí nepřidají Čína a USA, je cíl globální uhlíkové neutrality nereálný. Na facebooku o víkendu uvedl, že Evropa se podílí na znečištění atmosféry jen devíti procenty. "Podle odhadů EK budou průměrné náklady na dosažení uhlíkové neutrality v unii čtyři procenta HDP. V případě naší země by to ale mohlo být ještě dvakrát víc kvůli struktuře energetiky a průmyslu. A to chceme taky zohlednit při vyjednávání o příspěvcích z evropských fondů," napsal.

OSN ve své zprávě mimo jiné upozornila, že globální emise jsou rekordní a jejich pokles není v dohledu. Poslední čtyři roky přitom byly nejteplejší v historii měření. Změna klimatu tak začíná přímo ohrožovat životy - kvůli znečištění ovzduší, vlnám veder i rizikům ohrožujícím potravinovou bezpečnost. Podle OSN je jedním z hlavních úkolů zastavit dotace do fosilních paliv a zemědělství s vysokým podílem emisí, přejít k obnovitelným zdrojům energie a urychlit uzavírání uhelných elektráren a zastavit stavbu nových.