Babiš novinářům řekl, že by rád hospodaření státu a samospráv oddělil. „Je to abnormalita, že vláda má rozhodovat o platu starostů za jejich peníze,“ uvedl Babiš na dotaz ČTK. Dodal, že na změnu už několikrát apeloval, ale komplikují ji zákony. Starostové podle něj mají problém s tím, že mají někdy nižší platy než jejich podřízení a zaměstnanci příspěvkových organizací.

Předseda Svazu měst a obcí František Lukl uvedl, že řešením by mohla být automatická valorizace. Platy zastupitelů by mohly být navázané například na platy poslanců či senátorů. „Aby to bylo automatické, abychom nechodili jako chudí příručí s tím, že tu se přidává našim zaměstnancům, tu našim ředitelům příspěvkových organizací a starostové jsou v úrovni platů mnohdy pod nimi,“ uvedl.

Podle Lukla je nutné najít systémové řešení. „Není možné, aby ad hoc každý rok nějaký, se vší úctou, subalterní úředník ministerstva rozhodl, jestli to bude pět, nebo deset procent,“ řekl. Babiš ale varoval před navázáním odměn starostů na platy senátorů a poslanců. „Nemyslím, že je to dobrý nápad. Kdybych o tom mohl rozhodovat, tak bych zmrazil platy poslanců a senátorů, já myslím, že už mají značně vysoké platy,“ řekl.

Sdružení místních samospráv ČR míní, že je nedůstojné, pokud musejí představitelé měst a obcí s napětím očekávat rozhodnutí vlády, která určí výši jejich příjmů. „Místo toho navrhujeme, aby vládou schválené tarify stanovily pouze nepodkročitelnou výši příjmů a aby obecní a městská zastupitelstva mohla – samozřejmě s určitými limity – rozhodnout o jejich navýšení,“ uvedl předseda sdružení, které zastupuje téměř 2 000 menších měst a obcí, Stanislav Polčák.

Zastupitelstvo by tak mohlo rozhodnout například o tom, že příjem uvolněného starosty bude navýšen na 140 procent jeho minimálního příjmu garantovaného vládou schválenými tabulkami. „Úspěšní starostové jsou schopnými manažery a vůbec nemůže být pochyb o tom, že si možnost takového navýšení zaslouží,“ podotkl Polčák. Sdružení má také pochybnosti, že současná praxe je v souladu s ústavním pořádkem. Pokud by se mu nepodařilo návrh prosadit, obrátí se na Ústavní soud.

Ministerstvo vnitra má od vlády uloženo, aby kabinetu poslalo návrh na zvýšení odměn členů zastupitelstev územních samospráv pokaždé, když se průměrná hrubá měsíční nominální mzda v předchozích letech zvýší nejméně o 2,5 procenta. Od ledna se tak zvyšovaly platy o sedm procent. Starostové a primátoři podle velikosti obcí, měst a městských částí, které vedou, vydělávají od 39 054 korun do 111 304 korun. Hejtmani si polepšili na částku mezi 117 162 a 128 878 Kč, které náleží primátorovi hlavního města.

V příštím roce by podle návrhu vnitra měly platy v obcích a krajích vzrůst o 7,5 procenta. Ministerstvo to odůvodňuje stejně vysokým růstem průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství loni. Starostové by tak měli dostávat od 41 983 do 119 652 korun, hejtmani od 125 949 do 138 544 korun. V případě starostů, primátorů a hejtmanů, kteří nejsou kvůli své funkci uvolněni ze zaměstnání, se mají odměny pohybovat od 25 189 do 83 126 korun.

Návrh by měl na některém ze svých příští zasedání projednávat kabinet, vnitro ho předkládá s několika rozpory. Patří mezi ně připomínky Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv, shodně požadující navýšení nejméně o deset procent. Vnitro argumentuje pro svou verzi mimo jiné tím, že zvýšení od začátku letošního roku odměny zvedlo zásadním způsobem. „Nový systém odměňování rovněž umožňuje přiznávat členům zastupitelstev mimořádné odměny,“ uvádí.