„Zdá se, že chromá kobyla amerického deep state kolem Bidena a Harrisové stále kope a do Trumpova nástupu nám může v Evropě způsobit ještě značný chaos,“ zmiňuje obavy Vlastimil Veselý, odkazující na komentář Roda Drehera (jenž má blízko k příštímu viceprezidentu USA J. D. Vancovi), který byl nedávno hostem SOSP v Praze. Ten v souvislosti s rumunskými prezidentskými volbami konstatuje, že v té zemi byla pošlapána demokracie.

První kolo prezidentských voleb se v Rumunsku konalo 26. listopadu, z něj do druhého kola postoupil pravicový politik Calin Georgescu, který získal přibližně 23 % hlasů, a Elena Lasconi ze ziskem 19 % hlasů. Jen těsně Lasconiová, která je zastánkyní západního směřování Rumunska, ale zároveň kritičkou současné vlády, porazila favorita voleb Marcel Ciolacu, stávajícího premiéra, sociálního demokrata.

Ústavní soud Rumunska 28. listopadu na návrh dvou minoritních kandidátů nechal výsledky z prvního kola přepočítat. O pár dní později, 2. prosince Ústavní soud Rumunska výsledky prvního kola prezidentských voleb potvrdil, s konečnou platností a bez možnosti odvolání. Překvapivě však 6. prosince Ústavní soud Rumunska své rozhodnutí z 2.12.2024 zrušil a prezidentské volby anuloval, budou se tedy muset konat úplně od začátku.

Rozhodnutí  soudu přišlo jen pár hodin poté, co Spojené státy vyjádřily obavy z možného zahraničního vměšování do rumunských prezidentských voleb poté, co byly odtajněny dokumenty, podle nichž byla země během tří po sobě jdoucích hlasování terčem „agresivních hybridních ruských útoků“. Že se proruský ultranacionalista Calin Georgescu, který se předtím pohyboval v jednociferných číslech, v prvním kole prezidentských voleb probojoval k vítězství, vyvolalo v členské zemi Evropské unie a NATO velké překvapení.

„Podle mých rumunských zdrojů panuje všeobecné přesvědčení, že linie ruského vlivu je krycí historkou rumunského státu a jeho spojenců z Washingtonu, která má ospravedlnit jejich faktický převrat,“ píše publicista Dreher. Georgescu přišel odnikud a vedl populistickou kampaň za suverenitu založenou výhradně na sociálních sítích, zejména na TikToku. „Těžil z všeobecného znechucení rumunských voličů politickými elitami země. Nyní se elity v zoufalé snaze předejít zúčtování za svou špatnou vládu snaží ‚překonat‘ demokracii, aby se udržely u moci – samozřejmě s podporou Washingtonu,“ upozorňuje Dreher.

Georgescu má podporu rumunské pravoslavné církve. Představuje hlubokou nelibost, kterou většina Rumunů cítí vůči Západu mj. za to, že do konzervativní země vnucuje ideologii LGBT. „Od Obamova prvního funkčního období je prosazování práv LGBT základní součástí zahraniční politiky USA – a to hluboce znepřátelilo národy ve spřátelených zemích východní Evropy. Ti to zcela oprávněně považují za formu kulturního kolonialismu,“ dodává Dreher.

Dalším zdrojem Georgescovy popularity je podle informací, které získal Dreher od svých přátel v Rumunsku, všeobecný hněv nad účastí Rumunska jako spojence NATO ve válce na Ukrajině. „Rumunsko udělalo vše, co po něm NATO/Washington požadoval, ale výsledkem jsou ekonomické problémy v regionu, zhoršující se podmínky na Ukrajině a Rusko, které Rumuni nikdy neměli rádi, je možná ještě větší hrozbou než dříve. Rumunští voliči se nyní ptají, co mají z toho, že jejich vůdci dělají vše, co Washington ohledně Ukrajiny řekne,“ pokračuje publicista.

„Dnes se Rumuni probudili do země, v níž se jejich Nejvyšší soud pod záminkou („Russiagate“), které nikdo nevěří, snaží zachránit zadek establishmentu tím, že zruší demokracii, právě když měl v neděli s přehledem zvítězit populista Georgescu. A Washington tento krok veřejně podpořil,“ napsal Dreher.

Georgescu je podle jeho slov hluboce spjat s hlavním proudem rumunské společnosti – „s velmi konzervativní kulturou, jejímž příslušníkům politický establishment po léta říkal, aby drželi hubu a krok, aby se styděli za sebe a aby nechali věci řídit probruselské a prowashingtonské elity, protože všem bude lépe. Rumunský lid už jim to nežere. Jejich vládnoucí elity se možná stydí za to, že jsou rumunské a že hájí rumunské zájmy, ale většina voličů už ne. Proto volili Georgesca už v prvním kole. A proto měl o víkendu vyhrát s přehledem, dokud nezasáhl deep state.“

„Nezapomeňte, že v Evropě je demokracie, když lidé hlasují tak, jak chce Brusel. A jak jsme se naučili při našem vlastním pseudoskandálu Russiagate, vždy hledejte u řiťolezeckého establishmentu údajné hrozby z Ruska jako důvod k popření nebo jiné diskreditace výsledku demokratických voleb,“ uzavírá Dreher.

Stávajícímu prezidentovi Klausi Iohannisovi vyprší mandát 21.prosince. Po týdny až měsíce, kdy bude prezidentský úřad neobsazen, jeho pravomoci dočasně přecházejí na předsedu rumunského Senátu Nicolae Ciucă, jenž je předsedou jedné z vládních stran, které zrušení voleb podporují.