Příprava na prezidentské volby v roce 2018 v Rusku probíhá s vědomím toho, že se jich zcela jistě zúčastní i současný prezident Ruské federace Vladimir Putin. V moskevském Kremlu se hovoří o tom, že pro něj v příštím roce musí hlasovat více lidí, než kdykoli dříve.

Volební rok 2018 bude pro Vladimíra Putina příležitostí využít práva účastnit se dvou voleb v řadě, což s největší pravděpodobností současný ruský prezident i učiní. „Nepochybuji o tom, že se voleb v příštím roce zúčastní,“ sdělil ruské informační agentuře RBK jeden nejmenovaný federální politik.

„Vše svědčí o tom, že se voleb Putin zúčastní. Všichni jsou si též jisti tím, že to bude jeho poslední termín. Po nadcházejícím prezidentském období mít již možnost ucházet se o post prezidenta nebude, na tom nic měnit nebude,“ dodal politik.

První zástupce šéfa prezidentské administrativy Sergej Kirijenko navíc uvedl, že ve hře bude nejen samotné zvolení Putina, ale důležité bude zejména to, co bude po volbách. Podle platné legislativy Ruské federace se bude Vladimir Putin moci znovu zúčastnit voleb až v roce 2030.

Nyní se v rámci vnitropolitického bloku Kremlu vášnivě diskutují „parametry úspěšných voleb“, sdělil RBK zdroj v administraci prezidenta. Hovoří se zejména o legitimitě voleb, která musí být zajištěna. Putin prý musí také obdržet více hlasů voličů než v jakýchkoli předešlých volbách, a to jak procentuálně, tak i v absolutních číslech.

„Bylo by dobré, kdyby prezident získal alespoň více hlasů, než ve volbách v roce 2012. V ideálním případě by ovšem měl získat více hlasů než v jakýchkoli předchozích volbách, kterých se zúčastnil,“ sdělil serveru RBK nejmenovaný politik.

Ve volbách v roce 2012 obdržel Putin 63,6 % hlasů. Největší úspěch zaznamenal ovšem ve volbách v roce 2004, kdy pro něj hlasovalo 71,3 % Rusů. V roce 2000 obdržel Putin pouze 53 % hlasů.

Na konci prosince loňského roku byl uspořádán seminář pro viceguvernéry pro vnitřní politiku, na kterém Kirijenko s ostatními politiky probírali, jak zajistit volební účast přes 70 %.

Problém nízké volební účasti v Rusu prý nelze řešit tím, že se ve volbách objeví více kandidátů, míní politik. Zvýšení volební účasti navýšením počtu kandidátů s sebou prý nese riziko nepředvídatelnosti volebního výsledku, o což prý v Kremlu nikdo nestojí.

Nadcházející prezidentské volby se tak tedy budou opírat o starý model s účastí lídrů politických stran zastoupených v Dumě.

„Není pochyb o tom, že bude Putin znovu zvolen. Z jedné strany je to samozřejmě dobře, z druhé strany se ovšem nabízí otázka – proč se má člověk vůbec obtěžovat a jít volit, jestli je výsledek předem jasný,“ sdělil RBK nejmenovaný kremelský úředník.

Stejný úředník novinářům z RBK prozradil, že se v Kremlu probírá několik způsobů, jakými by bylo možné navýšit volební účast. Od členů volebních komisí bude například vyžadováno, „aby se začali zabývat svou prací spojenou s volbami ne týden před jejich konáním, ale dříve“. Měli by prý chodit dům od domu a vyzývat lidi, aby se zúčastnili voleb.

Zvítězil konzervativní model

Do nedávné doby si podle ukrajinského deníku Obozrevatel konkurovaly dva možné scénáře ruských prezidentských voleb v roce 2018. První scénář, více liberální (liberální v ruském kontextu), propagoval zástupce šéfa kanceláře prezidenta Sergej Kirijenko. Spočíval v umožnění účasti ve volbách více kandidátům, zejména z řad „progresivní“ opozice.

„Myšlenka byla následující: šanci na volební vítězství tito kandidáti stejně nemají, ale jejich připuštění k volbám by Západu a celému Rusku ukázalo, že Kreml respektuje pluralitu názorů,“ píše se v ukrajinském deníku.

Za druhý, konzervativnější, scénář vystupoval Vjačeslav Volodin. Tento scénář vylučuje sebemenší náznak nepředvídatelnosti výsledku voleb a soustředí se pouze na jednoho volebního kandidáta, v tomto případě na prezidenta Putina. V tomto smyslu se tedy jedná spíše o referendum než o prezidentskou volbu.

Konečný výběr konzervativního scénáře potvrdilo i rozhodnutí soudu v případu ruského opozičního politika Alexeje Navalného, který byl na začátku února letošního roku odsouzen na pět let odnětí svobody, což mu znemožňuje účastnit se volby prezidenta.