Draghiho rezignace a rozpuštění parlamentu je vyústěním vládních sporů, které de facto odstartovalo Hnutí pěti hvězd, které se kvůli dalším volebním ambicím rozdělilo. Tím padla většinová síla vládní koalice a důležité hlasování o vyhlášce o státní podpoře a následně hlasování o důvěře vládě jen potvrdily situaci.

25. září 2022 tedy Italové půjdou k předčasným volbám. Řádné volby se měly v Itálii tentokrát konat na jaře roku 2023, takto tedy vyjde volební kampaň do letních měsíců, což vždy přináší specifika.

Itálie je známa svou politickou nestabilitou, Draghiho vláda byla od minulých voleb už třetí. V prvních dvou italských vládách od roku 2018 zastával roli premiéra nynější lídr Hnutí 5 hvězd Giuseppe Conte, který se přitom prezentoval jako nezávislý premiér. První vláda se mu rozpadla v létě 2019, když se Hnutí 5 hvězd rozhádalo se Salviniho Ligou a vyměnilo koaličního partnera za středolevicovou Demokratickou stranu, o které před volbami hovořilo jako o úhlavním nepříteli. Na jaře 2021 se rozpadla i tato koalice, tentokrát po sporech o nasměrování bruselských penězovodů z covidového fondu obnovy.

Hovořilo se o předčasných volbách, které si ale nepřála zejména levice, proto se jako „zachránce“ objevil Mario Draghi, bývalý šéf Evropské centrální banky. V jeho vládě dominovaly proudy preferující podporu migrace a ekologickou agendu, což je jedno z oblíbených témat Hnutí 5 hvězd. „Výsledkem této politiky dnes je, že se ve jménu Green Dealu ve městech povalují tuny odpadu, na kterých se v hlavním městě Itálie pasou kanci,“ komentuje Monika Pilloni. Hnutí 5 hvězd také například tvrdě blokovalo jakékoliv úvahy o jaderné energii.

Do této vlády široké koalice vstoupila i Liga, která si vyžádala ministerstvo ekonomického rozvoje, aby zajistila alespoň trochu finančních prostředků pro malé a střední podniky. Jinak se v této vládě středopravicová Liga v tvrdém konkurenčním boji snažila o blokování programových bodů levice.