Zdá se, že jednání o míru na Ukrajině poněkud zpomalila. I Rusové sice do jisté míry souhlasili s třicetidenním příměřím, ale zatím se k němu neschyluje. A pokud jde o mír, který by trval delší dobu, ten je ještě vzdálenější. Agentura Reuters upozornila, že Rusové položili na stůl další podmínky.
Na prvním místě Rusové zapovídají Ukrajině členství v NATO a tvrdí, že Ukrajina musí vždy být neutrální zemí.
„Budeme požadovat, aby se součástí této dohody staly železné bezpečnostní záruky,“ řekl náměstek ministra zahraničí Alexandr Gruško v obsáhlém rozhovoru pro ruský list Izvestija. Anglicky mluvícím čtenářům z rozhovoru pro ruský list citovala agentura Reuters. O Trumpem navrhovaném příměří důsledně mlčel.
„Součástí těchto (železných) záruk by měl být neutrální status Ukrajiny, odmítnutí jejího přijetí do aliance ze strany zemí NATO.“ Vedle toho je Moskva kategoricky proti vyslání pozorovatelů NATO na Ukrajinu. „Nezáleží na tom, pod jakou značkou by měly být kontingenty NATO rozmístěny na ukrajinském území: Zda by to byla Evropská unie, NATO nebo v národní kapacitě,“ řekl Gruško. „Pokud se tam objeví, znamená to, že jsou rozmístěny v zóně konfliktu se všemi důsledky pro tyto kontingenty jako strany konfliktu.“
Gruško uvedl, že o rozmístění neozbrojených pozorovatelů po skončení konfliktu lze jednat až po vypracování mírové dohody. „Můžeme hovořit o neozbrojených pozorovatelích, civilní misi, která by monitorovala plnění jednotlivých aspektů této dohody, nebo o záručních mechanismech,“ řekl náměstek ministerstva zahraničí.
Proti tomuto názoru se postavil francouzský prezident Emmanuel Macron, který v neděli uvedl, že o umístění mírových jednotek na Ukrajině musí rozhodnout Kyjev, a nikoliv Moskva.
Gruško však trval na tom, že evropští spojenci Kyjeva by měli pochopit, že na Ukrajině musí dojít k vyloučení členství této země v NATO a vyloučení možnosti rozmístění zahraničních vojenských kontingentů na jejím území.
„Pak bude zajištěna bezpečnost Ukrajiny a celého regionu v širším slova smyslu, protože bude odstraněna jedna z hlavních příčin konfliktu,“ řekl Gruško.
V době, kdy se francouzský prezident Macron dozvěděl, že Rusové skutečně chtějí diktovat, co Ukrajině ještě bude dovoleno a co už ne, vystoupil 47. prezident USA Donald Trump a oznámil, že si za pár hodin bude telefonovat s ruským vládcem Vladimirem Putinem a možná bude moct něco oznámit. Něco o Ukrajině.
„Myslím, že s Ruskem jsme na tom docela dobře. Uvidíme, jestli budeme mít co oznámit, možná v úterý, kdy budu mluvit s prezidentem Putinem,“ řekl novinářům na palubě Air Force One během letu zpět do Bílého domu po víkendu v Mar-a-Lago. Prezidenta citovala např. americká zpravodajská stanice CNN.
„Během víkendu se udělalo hodně práce, chceme zjistit, jestli dokážeme dovést tu válku do konce. Možná můžeme, možná ne, ale myslím, že máme velmi dobrou šanci. Myslím, že jsme toho již hodně prodiskutovali, a to na obou stranách,“ pokračoval prezident.
Americký poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz v neděli uvedl, že v rámci předběžných mírových jednání s Ruskem Bílý dům navrhne, aby Ukrajina obdržela blíže nespecifikované bezpečnostní záruky výměnou za blíže nespecifikované územní ústupky.
V rozhovoru pro ABC News hlavní bezpečnostní poradce prezidenta Donalda Trumpa řekl, že kvůli „skutečnosti situace na místě“ bude muset být území postoupeno Rusku.
„Musíme se sami sebe ptát, je to v našem národním zájmu? Je to reálné? Mluvili jsme o tom s Evropany i s Ukrajinci. Vyženeme každého Rusa z každého centimetru ukrajinské půdy včetně Krymu? A jaká strategie Bidenovy administrativy k tomu měla vést?“ ptal se v rozhovoru Waltz.
Z dlouhodobého hlediska by podle Walze mohla taková válka trvat neskutečně dlouho a mohla by stát ještě neskutečně mnoho životů. „A mohlo by to přerůst ve třetí světovou válku... Můžeme mluvit o tom, co je správné a co špatné, a také musíme mluvit o realitě situace na místě,“ poznamenal poradce prezidenta Trumpa.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.