Rozpočtové příjmy ke konci srpna činily 1,25 bilionu korun, což bylo o 22 procent více než loni. Výdaje ve výši 1,44 bilionu korun byly o 15 procent vyšší než loni. Za samotný srpen skončilo státní hospodaření v plusu 19,5 miliardy, což se podařilo letos potřetí, kladné bylo saldo také v červnu a velmi mírně i v červenci.

Snížení schodku pod 200 miliard korun značí nejlepší výsledek hospodaření ke konci srpna od roku 2020, ale stále je to podstatně horší výsledek než kdykoli před pandemií. Loni byl srpnový schodek 231,1 miliardy, předloni 298,1 miliardy a v prvním covidovém roce 230,3 miliardy. V roce 2019 byl ale pouze patnáctimiliardový a o další rok dříve byl rozpočet koncem srpna v patnáctimiliardovém přebytku.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že po slabším daňovém inkasu v prvním pololetí nyní stát získává vyšší daňové příjmy, rozpočet navíc ovlivňují skokové příjmy jako dividenda ČEZu.

„Rozpočet se tak vyvíjí podle očekávání a nenaplňují se věštby opozice z křišťálové koule o katastrofickém vývoji schodku. Už v červnu jsem říkal, že výsledek rozpočtu bude v září lepší než v červnu, což se nyní naplnilo,“ uvedl.

Kromě rekordní dividendy ČEZu přispěly podle ministerstva k meziročnímu růstu příjmů prostředky z Evropské unie a z Národního plánu obnovy, o necelou desetinu se zvýšily i příjmy z povinného pojistného a stouplo daňové inkaso. Z daňových příjmů nejrychleji rostl výnos daně z příjmu právnických osob, na kterém stát získal 123,9 miliardy korun, téměř o dvě pětiny více než loni. Na odvodu z mimořádného zisku při výrobě elektřiny zatím stát inkasoval 15,3 miliardy korun. Daň z neočekávaného zisku se v rozpočtu zatím neprojevila, první zálohy jsou splatné v září.

Stát vydal nejvíce na sociálních dávkách, a to 578 miliard korun. Většina této částky – 455 miliard – šlo na výplatu důchodů, jejich objem meziročně vzrostl o 18,9 procenta. Největší meziroční nárůst je u neinvestičních transferů podnikatelům, které stouply více než dvojnásobně na 98,3 miliardy korun. Hlavní roli v tom hrály kompenzace vysokých cen energií, za které stát zaplatil téměř 57 miliard korun. Výrazně dražší byla obsluha státního dluhu, která stála 40 miliard – o 42 procent víc než loni.