McDonagh Pajerová dostala ve volbě v Senátu přednost před historikem Petrem Blažkem a dalšími osobnostmi. Bývalá mluvčí Ministerstva zahraničí a vysokoškolská pedagožka může podle svých slov v ÚSTR těžit zejména ze svých diplomatických zkušeností.

„Já jsem se narodila v česko-německém pohraničí, vždycky mě zajímala historie, vždycky jsem chtěla vědět, co bylo před námi a co si z toho můžeme vzít. V ÚSTR nebyla žádná žena, cítila jsem od senátorů velkou podporu, zajímám se zejména o regionální vnímání nacismu a komunismu. Asi měla vliv i moje univerzitní a diplomatická praxe,“ uvedla v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál s tím, že člen rady nutně nemusí mít historické vzdělání. „Tu odbornou práci dělají historici a ta rada je spíše jakousi manažerskou institucí,“ dodala McDonagh Pajerová.

Ta se ucházela i o členství v Radě ČT, kam ale zvolena nebyla. „Já jsem měla sen, že by se ČT věnovala více naší moderní historii. A je vlastně jedno, jestli k té realizaci budu směřovat z Rady ČT nebo Rady ÚSTR,“ uvedla.

Ústav pro studium totalitních režimů podle McDonagh Pajerové v posledních letech neplnil to, proč byl založen. „ÚSTR určitě dělal dobře některé věci, kvůli kterým vznikl v roce 2007, těch prvních pět let bylo velmi intenzivních. Posledních deset let to je ale podle mě tragédie, tam bylo nějakých 46 projektů, které spolu nijak nesouvisely, jako historie církevní architektury nebo dějiny dělnických hnutí a podobné nesouvisející věci,“ byla kritická McDonagh Pajerová.

„Je zázrak, že ústav stále funguje, ačkoliv například naše budova je vlastně ruina a kolem té budovy běží i policejní vyšetřování kvůli nezdařené rekonstrukci. Asi tam hospodařil Pat a Mat v posledních letech a Senát s tím nic neudělal,“ podivila se.

Nefunkční budova je podle ní velký problém z několika důvodů. „Problém je, že jsou ty archivy a zaměstnanci rozesetí všude možně, nemůžou se scházet a debatovat, je to nefunkční. Představte si, že by Ministerstvo zahraničí nemělo svoji budovu. A co je vážnější, když se tam chce někdo podívat, škola nebo zahraniční delegace, tak je není kam vzít. Musíme tedy najít nějakou odpovídající budovu, tu instituci stabilizovat a více spolupracovat s regionálními muzei, to jsou za mě ty nejzásadnější věci,“ vytyčila jasné cíle. „Ta budova se určitě najde, je to o vyjednávání a tam se určitě bude hodit moje diplomatická zkušenost,“ dodala.

Česká společnost podle McDonagh Pajerové stále není dostatečně vyrovnaná s totalitní minulostí. „Účtování s totalitní minulostí už by mělo být za námi po té době, ale problém je, že v 90. letech žádné vyrovnávání neprobíhalo. Ti lidé prostoupili mocenské struktury a vlastně až v roce 2007, kdy vznikl ÚSTR, se začalo něco konkrétního řešit,“ uvedla s tím, že je to vidět na příkladu aktuální volby prezidenta, kde jsou dva kandidáti s komunistickou minulostí.