Podle prodejců a pěstitelů je problém také v dovozu podstatně levnějších stromků z Dánska a Polska, které činí až polovinu naší produkce. Tyto dovozy ale nezlevní, vytvoří se jen o něco větší marže pro obchodníky.
Došlo i na stromky. Co bude pak?
„To je neuvěřitelné, podívejte se na to,“ konstatuje paní v jednom bavorském městečku, kde u hypermarketu nabízejí krásně vysoké jedle v bezvadné kvalitě za cenu kolem 400 korun. „To vezmu i příbuzným. Tady to není omezené, koupíme jich rovnou pět!“ Plánuje Češka. To ale může vytvořit menší vrásky na čele místním, kteří až do loňského roku nebyly zvyklí, že Češi tady kupují i několik vánočních stromků najednou. „Není to velký problém, obchod přiveze další, ale člověk musí jet nebo jít znovu ještě jednou pro stromky, nebo dokonce je sežene až napotřetí. To jsem ještě nezažil,“ říká novopečený důchodce Helmut.
To samé se ale děje i v rakouském nebo polském příhraničí. Jsme údajně mimořádnou raritou, když platíme za vánoční stromky DPH, a to ještě ke všemu podstatně více než v loňském roce. „A k tomu si napočítejte větší ceny energií, chemických postřiků a hnojiv a máte to,“ říká jeden z prodejců stromků z Plzeňska. „Trvá to zhruba tři roky, než vyroste do požadované výšky a kvality, ale od vysemenění to může být až patnáct let. Jak je vidět, tady se nedá plánovat ani z roku na rok, natož dlouhodoběji!“
Který lídr opozice letos zatím nejvíc boduje?Anketa
Na našince s bičem, cizince s pamlskem?
Cena u českých supermarketů je povětšinou o něco málo nižší než u malých prodejců a pěstitelů. Ti samozřejmě nejsou nadšeni, protože nějaká podpora českých stromečků v podobě nižších daní, nebo dokonce finančních pobídek až na výjimky, které koneckonců potvrzují pravidlo, prakticky není. „To bych musel věštit,“ říká smutně další z prodejců, který je zároveň i pěstitel. „Jestli společnost chce a je připravena zase chodit do lesa pižlat stromky jako před sametovou, tak prosím. Ostatně na vesnicích se nekupují, tam se řežou,“ dodává poněkud tajnůstkářky.
Dnes už nemáte výjimku, že za pěkný stromek dáte tisícovku, i více. Optické tabu 1000 korun už je prolomeno, a tak najdete také velmi pěkné „kousky“ třeba za 1 150 Kč.
„Má to ale cenu za něj na pár dní?“ táže se mladá maminka. „Nám stačí malý, a až budou děti velké, pořídíme si umělý.“ „To jo, nějaký čínský, že,“ vyprskne student, který slyší náš kraťounký rozhovor. „No když tady není žádný výrobce,“ kontruje mladá žena.
„Jak je možné, že ve všech okolních zemích jsou stromky levnější než u nás, když jsou tady platy pomalu nejnižší?“ mudruje starší muž.
Jestliže jsou v zahraničí levné stromky, za dobrou cenu je tu i vánoční výzdoba, adventní věnce a další výrobky. Ty naše jsou jednoznačně nejdražší…
Prodej stromků u plzeňského marketu. Foto: Václav Fiala
Drahota, kam se podíváš
Naší oblíbenou komoditou je jmelí. Svazek běžného zeleného stojí dnes 50 až 80 korun, stříbrné či v jiné barvě ještě o něco více. Zase evidujeme nárůst, každý rok alespoň o deset korun. A protože si připlatíme za každou položku, vycházejí letošní Vánoce opět na příčku nejdražších výrobků. „Samozřejmě jde o ruční práci, takže musíme lidi zaplatit. Lidí, kteří chtějí pracovat, není mnoho,“ konstatuje jeden prodejce, kterého jsme potkali v Plzni. „A také to někdo musí prodávat. Tak se nedivte, že to všechno leze nahoru.“ Příští rok nebude prý výjimkou. „Levně už bylo, nedá se nic dělat. Zatím lidé kupují, ale poněkud opatrně. Snad se to v dalších týdnech zlepší,“ přeje si muž.
A to nejsme u ozdob a samozřejmě cukroví. Rok 2024 tak bude jednoznačně nejdražší.
Proč je to všechno tak drahé, ptají se starší i mladší zákazníci. Jak je možné, že stromky v sousedních zemích jsou tak levné, že věnce a košíčky koupíte v zahraničí oproti nám za pakatel. V německých marketech jsou až několikanásobně levnější!
V německém příhraničí mají stromky za necelých 17 eur... Foto: Václav Fiala
Hajnej i adjunkt by se divili
Dávno pryč je doba, kdy hajný určil, jaký stromek si můžete v přírodě uříznout. Dnes jde o výnosnou komoditu, ovšem pro státy, které jich exportují stovky a tisíce tun. Takže tam je prostor pro marže. Navíc podle našich prodejců nikde jinde než u nás se neprojevuje takové zdražení energií. Když si k tomu připočteme drahá hnojiva a další chemikálie, platy lidí a brigádníků včetně odměn, které dnes musíte složitě evidovat, nemůže to být příliš optimistický stav.
„Chápu, že něco bereme z Polska, ale z Dánska? To je ten Green Deal?“ konstatuje muž na rokycanském náměstí. „Tady u nás v Kauflandu je dokonce obrovská tabule jako Mendělejevova tabulka prvků. V tom se nedá orientovat. Čert aby se vyznal! A kde je nějaká podpora místních prodejců a výrobců? Jenom kecy a kecy a peníze jdou kamarádíčkům a místní se dusí pod předpisy, oběžníky, samá kontrola, takže proč by se na to raději nevykašlal, šel na podporu a něco si přivydělal bokem. Aneb jako dřív jít do zahraničí?“
Odněkud být musí…
Plantáže stromků v Dánsku? Ano, odtud jde největší část nejen k nám, ale vlastně po západní Evropě. Jen na tzv. Západě je jejich podíl maximálně čtvrtinový na rozdíl od našeho téměř polovičního. Bohatě dotované, tamní vládou hýčkané.
„Těžko poznáte, odkud jsou. U jídla je to už popsáno, ale stromky nevíte, jestli jsou odněkud z ostrova nebo z Ostrova. Někdo si je už raději koupil s měsíčním předstihem a dal si je na balkoně do kýblu v domnění, že s blížícími se vánočními svátky budou ceny ještě růst. Propad cen nastane až těsně před Štědrým dnem.
To pak samozřejmě zlevní i ostatní výzdoba. Jenže čekat na konečné slevy není příliš dobré, kvalitu už pak nemůžete příliš očekávat. „Je to masovka, podívejte se. Oříznou, zabalí a už si ho nesete,“ obdivuje se nad zručností prodejců z marketu mladý muž. „Já bych tam ale stejně nestál. V té zimě,“ otřese se. „I kdyby mne platili zlatem, tak bych tady nebyl. To je jen pro ty, kteří potřebují každou kačku. Já si to vklidu odpustím a na Štědrý den si zaletím na Mallorku…“
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala