Xaver připomenul, že to není poprvé, co s Jiřím Beranem ve studiu mluví, a vzpomenul taky na to, že Beran předpověděl vakcínu na Ježíška a v této předpovědi se trefil. Zeptal se, které vakcíně Beran věří. Vakcinolog řekl, že všem, které prošly registračním procesem v USA nebo v EU.

Co se týče očkování, Beran by chtěl, aby byl očkován jeho otec, ale zbytek jeho rodiny prý koronavirus prodělal, takže je pro ně v tuto chvíli zbytečné. „To onemocnění zanechává dlouhodobou imunitu, vědci ve Švédsku v Karolinska Institutu, což je prestižní institut infekčních onemocnění, to zkoumali na úrovni buněčné imunity, protože jim pořád vrtalo hlavou, proč lidé, kteří byli v kontaktu s někým, kdo byl pozitivní, měl protilátky a pozitivní PCR test, se nestal pozitivní. Tak zkoumali jeho buněčnou imunitu a zjistili, že i lidé s velmi mírným onemocněním mají dostatek buněčné paměti, která je ochrání na dlouhou dobu vůči smrtelnému nebo závažnému onemocnění covidem-19,“ vysvětlil vědec. Xaver se zeptal, zda se nenechá očkovat tzv. pro jistotu a Beran odpověděl, že je klidně možné počkat rok nebo i déle, protože imunitní paměť je s největší pravděpodobností až několikaletá. A do té doby budou vědci publikovat další výzkumy ohledně interakce vakcíny u těch, kdo již covid měli. Zmínil, že ti, kdo už koronavir prodělali, byli z klinických studií vylučováni, tudíž toto zkoumání ještě pořádně nezačalo.

Moderátor měl další hypotetickou otázku, zda by použil ruskou nebo čínskou vakcínu, pokud by byla dostupná dříve než ostatní. A Beran odpověděl, že by se rozhodl podle toho, zda by měl klinickou zprávu o účincích vakcíny a také na základě toho, co by v ní stálo.

Došlo i na zdravotní sestru, která v USA po podání vakcíny zkolabovala. Vakcinolog teoretizoval, že to mohla být oddálená reakce a dodal, že při masivním očkování zde nepochybně budou tací, u kterých bude jejich tělo na novou látku reagovat přehnaně. „Výsledkem té reakce je, že se nám mění kapacita krevního řečiště a ti lidé potom mají velmi těžké příznaky,“ vysvětlil. Jinými slovy se při takové situaci nedostává některým orgánům krve, což při nedokrvení mozku znamená, že člověk padá do mdlob.

K těmto reakcím podle něho musí docházet. „Já jsem za svůj život očkoval přibližně 45 000 lidí a ty anafylaktické reakce jsem viděl čtyři. Takže určitě je to jedna anafylaktická reakce na deset tisíc,“ odhadl v hrubé statistice. Xaver se zeptal, zda špatná reakce na vakcínu může vést i ke smrti. Beran uvedl, že se to nedá vyloučit. „Ale obecně, když já jsem měl možnost číst ty zprávy, tak nic takového nebylo v přímé souvislosti popisováno,“ dodal. Vyjmenoval, že reakce na vakcínu může být mírné až velké zrudnutí, bolest v rameni, bolest hlavy, bolest svalů či únava. Což dle jeho zkušeností nevybočuje z příznaků tzv. živých, oslabených vakcín.