Gatestone Institute v New Yorku je think-tank, který informuje veřejnost především o tom, co před ní mainstreamová média tají. Autorem následujícího textu, který vyšel 9. června 2019 v anglickém originále, je profesor Pařížské univerzity a autor 27 knih o Francii a Evropě, Guy Millière. Pro českou verzi Gatestone Institute ho společně přeložili Libor Popovský a Helena Kolínská a ParlamentníListy.cz ho publikují v plném znění.
Večer 26. května 2019 se italský místopředseda vlády a ministr vnitra Matteo Salvini vyjádřil k výsledkům evropských voleb, takto: „Zrodila se nová Evropa!“ Strana, kterou vede, Liga, právě v Itálii vyhrála evropské volby a získala 34,3 procenta hlasů. Další strany onálepkované v Evropě jako „populistické“ také vyhrály: v Maďarsku získala aliance Fidesz-KDNP (Maďarská občanská aliance a Křesťanská demokratická lidová strana) 52,3 procenta hlasů. V Polsku vyhrála strana PiS (Právo a spravedlnost) se 45,4 procenta hlasů.
Pozoruhodný úspěch dokládá přetrvávající přání opustit EU
Rakouská lidová strana Sebastiana Kurze (ÖVP) dostala 34,6 procenta hlasů a Svobodná strana Rakouska (FPÖ), jeho spojenec, získala 17,2 procenta hlasů navzdory nedávnému skandálu, který vedl k rezignaci Heinze-Christiana Stracheho (FPÖ) z postu vicekancléře Rakouska (brzy potom, 27. května 2019, padla Kurzova vláda). Ve Spojeném království bylo vítězství strany Brexit – s 31,6 procenta hlasů – pozoruhodným úspěchem, který signalizoval přetrvávající přání milionů Britů opustit Evropskou unii. Ve všech těchto zemích se projevily silné „populistické“ postoje – obrana národní suverenity a evropské civilizace, odmítnutí nekontrolované imigrace a odmítnutí diktátu bruselských technokratů.
V mnoha evropských zemích však byly výsledky „populistů“ nepříliš radostné. Ve Francii sice strana Národní sdružení Marine Le Pen zvítězila, ale získala pouze 23,3 procenta hlasů, to je jen o 0,9 procenta hlasů více než získala strana Republiko vpřed!, kterou před třemi lety založil Emmanuel Macron. Francouzský prezident je extrémně nepopulární, ale v těchto volbách se to neprojevilo. Ve Švédsku dostali Švédští demokraté pouze 15,4 procenta hlasů, což je o dvě procenta méně než ve švédských všeobecných volbách v roce 2018. Alternativa pro Německo (AfD) získala 11 procent hlasů. V Belgii obdržela pravicová strana Vlams Belang (Vlámský zájem) 11,2 procenta hlasů. Ve Španělsku se pravicová strana Vox musela vypořádat s ještě větším zklamáním, když dostala jen 6,2 procenta hlasů. V Nizozemsku získalo Fórum pro demokracii 10,9 procenta hlasů. Strana pro svobodu Geerta Wilderse klesla na 3,5 procenta a v Evropském parlamentu již nebude mít poslance.
Slabé výsledky stran, které vládly Evropě po celá desetiletí
V posledních týdnech byla v Evropě často zmiňována „vlna populismu“, ale ta se ve volbách do Evropského parlamentu nekonala. „Populistické“ strany budou mít jen o něco více než dvacet procent křesel v Evropském parlamentu. To je dost na to, aby byly vyslyšeny, ale zdaleka ne dost na to, aby měly rozhodující vliv.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník