Když v roce 1990 tehdy poslední československý prezident promlouval na půdě Kongresu Spojených států, apeloval na posluchače, že nejvíc střední a východní Evropě pomohou, pokud  pomohou Sovětskému svazu stát se svobodnou zemí s pluralitní demokracií.

„Často slyším otázku, jak nám Spojené státy mohou dnes pomoci. Má odpověď je paradoxní jako ostatně celý můj život: nejvíc nám pomůžete, když pomůžete Sovětskému svazu na jeho sice nezvratné, ale přesto nesmírně komplikované cestě k demokracii. Je to cesta daleko komplikovanější, než jakou mohou jít jeho bývalí evropské satelity. Víte asi sami nejlépe, jak rychle podpořit nenásilný vývoj tohoto obrovského mnohonárodnostního tělesa k demokracii a ke svébytnosti všech jeho národů,“ řekl Václav Havel 21. 2. 1990 na půdě Kongresu.

„Nepřísluší mi proto vám radit. Mohu jen říct, že čím dřív, rychleji a pokojněji se Sovětský svaz začne ubírat po cestě skutečné politické plurality, respektu k právům národů na svébytnost a k fungující, tedy tržní ekonomice, tím lépe bude nejen pro Čechy a Slováky, ale pro celý svět. A tím dřív i vy budete schopni zmenšovat břemeno vojenského rozpočtu, který musí americký lid nést. Metaforicky řečeno: miliony, které teď dáte na východ, se vám brzy vrátí v podobě ušetřených miliard,“ pokračoval Václav Havel.

Teď s obdobnou výzvou přišel historik Andrej Zubov, dlouholetý kritik režimu Vladimira Putina, který ze své vlasti uprchl, neboť měl obavy, že by pro svůj nesouhlas s ruskou agresí na Ukrajině mohl čelit státní mašinerii. Dnes přednáší na Masarykově univerzitě v Brně a v rozhovoru pro CNN prima NEWS uvedl, že Rusko má před sebou po skončení války na Ukrajině v zásadě dvě cesty.

„Podle mého existují dvě možnosti. Prozatím absolutně nelze odhadnout, která z nich nakonec převáží. První bych pracovně nazval ‚německou‘. Kopíruje způsob, jakým se po druhé světové válce zvedla západní část někdejší Hitlerovy říše. Tehdy došlo k tomu, že se Spolková republika Německo postupně začlenila do všech důležitých evropských demokratických struktur. Zabralo to sice deset let, ale povedlo se. K tomu byl nezbytný jeden základní předpoklad: dřívější německé elity, které před válkou začaly podporovat Hitlera, pochopily, že nacismus na celé čáře prohrál. A že je tedy nezbytné obnovit normální vztahy se zbytkem starého evropského světa. Musely pro to něco udělat,“ uvedl Zubov.

Putinův režim je podle Zubova poslední fází sovětské éry a po válce bude nezbytné, aby došlo k demokratizaci Ruska, k deputinizaci Ruska, k dekartelizaci Ruska. Tak jako po druhé světové válce došlo k demokratizaci a denacifikaci Německa. Samy německé elity si podle Zubova musely uvědomit, že je to třeba. Teď to budou muset vzít za své i ruské elity.

Pokud si to elity uvědomí, Rusku pomůže to, pokud bude nakonec přijato do NATO. To bude důkaz toho, že Rusko je jasně na demokratické dráze.

„Pořád jsou tu přece ještě Čína či Írán. A Rusko může být velmi účinnou zdí mezi Evropou a těmito asijskými totalitními mocnostmi. Vážně si přeju, aby se Rusko časem stalo součástí NATO, stejně jako se to po druhé světové válce povedlo Německu. Bylo by to potom NATO, kdo by měl pod kontrolou ruský jaderný arzenál. Tak, jak mělo NATO až do 90. let pod kontrolou bundeswehr. Až do té chvíle nesměl žádný německý generál vyrazit se svou jednotkou do boje, aniž to měl touhle mezinárodní organizací schváleno. To je přesně způsob, jakým by se mělo v budoucnosti jednat s Ruskem. Ne se ho pokoušet zničit. Podepisovat druhou Versailleskou smlouvou. Ne. Pokud rozbijeme zrcadlo, místo jednoho jich budeme mít deset. To není řešení,“ rozvedl myšlenku Zubov.

Ale pak je tu podle Zubova ještě jedna možnost.

„Možná si vzpomenete, na co došlo v Íránu po islámské revoluci z let 1978–1979. Tahle země se takřka okamžitě dostala do války s Irákem. Do příšerné války, nutno podotknout; zemřel v ní přes milion lidí. Írán v ní prohrál. Ani po porážce však nedošlo k žádné změně režimu, ajatolláhova vláda pokračovala dál,“ popsal další možnou cestu Ruska Zubov.