O politice 90. let hovoří Dvořáková jako o tvorbě a zároveň i jisté destrukce. „Bylo potřeba vytvořit aktéry, bylo potřeba vytvořit politické síly. Proto mi nepřišlo divné, že třeba Václav Klaus z Občanského fóra potom vytvořil ODS. Ty politické strany tady byly na místě, bylo nutné, aby vznikly. Zároveň to bylo období, kdy lidé hodně věřili, že se budeme moci posunout dál a že to je začátek něčeho pozitivního. A byla v to velká důvěra, že prostě tvrdá práce a vzdělání přinese úspěch. Pak ta víra začala velmi výrazně klesat. Lidi pochopili, že realita je trochu jiná. Že tvrdá práce a vzdělání přináší úplně jiné věci, třeba kontakty,“ shrnuje politoložka v rozhovoru pro Novinky.

Za největší chybu tohoto období považuje to, že jsme neočekávali, co budeme vytvářet, protože lidé neměli představu, co je demokracie. „Představovali si, že budou plné supermarkety a těch se koneckonců dočkali. Ale neočekávali, že musí být nějaké vyvažování moci, jaká je role politických stran a především, jaká je role těch institucí, které dohlížejí na stát,“ uvádí.

A připomíná, že se privatizovalo 90 procent státního majetku, ale dohledové instituce, které by toto měly nějakým způsobem kontrolovat, rozhodně nevznikaly jako nezávislé, tedy bez politického vlivu. „Naopak, byla snaha buďto zpomalovat jejich vytváření, anebo je obsadit. Státní aparát prošel velkou transformací, ale zároveň vznikly okamžitě různé agentury, které z toho jako by byly vyňaty, nicméně byly stále pod politickým vlivem. Prostě se nebudoval stát, který má mít nějakou funkci,“ dodává Dvořáková.