Náměstek ministra zdravotnictví Aleksi Šedo v rozhovoru pro pořad Rozstřel serveru iDNES.cz prohlásil, že rozhodně není příznivcem strašení a dává přednost předložní faktů. A faktem podle něj je, že nošení roušek a dodržování dalších nařízení sníží množství viru v populaci, a tím i jeho nebezpečnost.

Vzhledem k tomu, že většina lidí opět nosí roušky v uzavřených prostorách, v tuto chvíli nám snad nehrozí izraelský scénář. Izrael je podruhé uzavřen v karanténě. Na 3 týdny je uzavřena celá země. Jedním dechem však dodal, že ve zdravotnictví nelze nic slíbit na sto procent. Situace se prý může opravdu vyvíjet různě. „Je otázka, jak se k tomu postavíme my sami. Pokud budeme nosit místo roušky závoj, no tak si prostě nepomůžeme,“ vzkázal lidem, kteří si chtěli šít roušky ze záclon nebo z nějaké jemné síťoviny. Ačkoli sám roušku nosí nerad, nosí ji, protože ví, že pomáhá.

Roušku rozhodně nevidí jako náhubek. „Ta projekce, že to je omezování svobody, tomu teda fakt nerozumím,“ kroutil hlavou lékař. Kupříkladu lidé s astmatem samozřejmě mají zdravotní důvod ji nosit, ale většina společnosti by ji nosit měla, a pokud to odmítá, jde podle experta o „švejkovinu“.

Za nesmyslné považuje také nosit roušky pod nosem. Správně by rouška měla zakrývat nos i ústa.

Rozhodně prý netvrdí, že by rouška člověka na sto procent ochránila před virem, ale snižuje se riziko nakažení.  „Člověk by řekl, že to dá rozum tohleto, na to člověk nemusí být ani doktor. Rouška je prostě bariéra,“ řekl Šedo.

 Definitivním řešením však podle něj je nalezení spolehlivého léku pro nemocné, aby se nedostali do stavů ohrožujících jejich život nebo objevení vakcíny. Případně obojí.

Varoval však před představou, že nás může ochránit i promořování, to jest, že zdravá populace prodělá koronavirové onemocnění, získá protilátky, znovu se nenakazí, a tím také sníží množství viru v populaci.

„My nemůžeme jen tak říct ‚necháme to promořit a pak se uvidí,‘ když nevíme, na jak dlouho to promoření může přinést imunologickou ochranu a když nevíme, jaké mohou být další následky a další komplikace toho onemocnění. V tom případě to jen tak pustit, to by bylo opravdu velké furianství a zajímalo by mě, kdo by si za to vzal zodpovědnost,“ pravil Šedo. 

U chřipky už víme, jak se chová, u koronaviru ne. Tady je podle Šeda zásadní rozdíl. Nemluvě o tom, že smrtnost covidu je podle Šeda asi třikrát až čtyřikrát vyšší než u chřipky.

Své spoluobčany požádal, aby se jako samoplátci nenechali testovat, pokud nepřišli do kontaktu s někým, kdo onemocněl koronavirem, a pokud se subjektivně cítí zdrávi. Uvolní tím prostor někomu, kdo přišel do kontaktu s nakaženým člověkem nebo se sám cítí nemocen.

Skutečnost, že testy dnes odhalují asi přes 10 procent nakažených, naznačuje, že nemoc může v organismu mít až 10 procent české populace. A tady je podle Šeda třeba dát pozor na to, aby se v chodu udržel zdravotnický systém.  V populaci může být řada lidí bez příznaků, ale reprodukční číslo ukazuje, že jeden člověk nakazí asi 1,6 člověka a nelze zaručit, že druhý nakažený bude mít stejně mírný průběh nemoci jako občan bez příznaků. Proto je podle Šeda třeba, aby lidé roušky nosili v uzavřených prostorách, i když se necítí nemocní.