Redaktor ČT Jakub Železný se v čase intenzivního zpochybňování historie a likvidace jejích připomínek pokusil nastolit téma pojmenování pražského nábřeží po prezidentu Ludvíku Svobodovi. „Člověk si neumí moc dobře představit, jak pendlujete mezi nábřežím Na Františku a nábřežím, které se bůhvíproč dodnes jmenuje po komunistickém prezidentu Ludvíku Svobodovi,“ vypadlo z moderátora zcela nečekaně při rozhovoru s ministrem Karlem Havlíčkem.
V debatě, která se kolem jeho výroku následně rozpoutala, pak potvrdil, že nešlo jen o poznámku mimochodem, ale že by skutečně chtěl, aby se pražské nábřeží nejmenovalo po Ludvíku Svobodovi, protože to byl „komunistický prezident“. Učinil tak v polemice s komentátorem Info.cz Petrem Holcem.
Jeho textem se prý redaktor České televize cítí uražen, ale nepřekvapuje jej to. „Nevím, co se běžně píše na serveru Info.cz, o jeho existenci vím, neboť jsme ji před časem řešili ve vysílání ČT, ale nečtu zdejší texty (ten od pana Holce jsem samozřejmě četl, jinak bych na něj nemohl odpovídat), takže neznám zdejší standardy, čili budiž,“ zaútočil Železný, aby vzápětí ujistil, že „s dovolením zůstanu u věcného, ve slušné společnosti běžného, tedy cizí lidi neurážejícího tónu“.
„Kolegové z ČT jistě potvrdí, že se často radím (a rád si nechávám poradit) nejen v těchto záležitostech. Pokud jde ale o témata, spojená s naší moderní historií, to je, s dovolením, můj obor. Zde si dovolím opravdu polemiku „ad hominem“: pan Holec se mýlí, když píše, že bych si já měl nastudovat lépe věci, spojené s Ludvíkem Svobodou,“ spustil.
V tomto duchu vyjádřil názor, že Holec je tak omezený, že by si tématu nevšiml, kdyby jej nevytáhl poslanec KSČM, kterému se „tónem běžným ve slušné společnosti“ vysmál, že neumí česky. Pak se konečně dostal k věci: „Takže ještě jednou: opravdu nechápu, proč má v Praze, 31 let po pádu režimu komunistické strany, mít nábřeží člen předsednictva komunistické strany a komunistický prezident“.
Pak se pustil do „svého oboru“: „V řadě hodnověrných pramenů se uvádí, jak již za války kolaboroval se sovětskou NKVD, vražednou komunistickou tajnou službou, nebo jak již dávno před únorovým pučem vstoupil do komunistické strany,“ začal své expozé o Ludvíku Svobodovi.
Pak připustil, že „hodnověrné prameny“ mohou obsahovat pouhé spekulace, to je prý ale jedno, protože po ruce má i fakta.
Pokračoval chrlením názvů mnoha knih, aniž by z toho vyplývalo, jaké v nich našel důkazy pro svá tvrzení.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
