Německá energetická politika se stává jedním z klíčových rizikových faktorů pro tamní průmysl, který v posledních měsících čelí rostoucímu tlaku. Dle nedávného průzkumu Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK), který zahrnoval 3 300 členských podniků, se stále více firem zvažuje omezit svou výrobu nebo dokonce přesunout své výrobní kapacity do zahraničí, informuje německý deník Welt.

Výsledky průzkumu ukazují, že obavy o budoucnost německého průmyslu narůstají, především kvůli stoupajícím nákladům na energie, které se staly klíčovým faktorem v rozhodování o lokalitě firem.

Podle citací z průzkumu se ozývají hlasy, že proces deindustrializace Německa již začal a vláda na tuto situaci dostatečně nereaguje. Jedna ze západoněmeckých průmyslových společností dokonce uvedla: „Deindustrializace Německa začala a zdá se, že s tím nikdo nic nedělá.“ Tyto obavy jsou zvláště znepokojující, když vezmeme v úvahu, že Německo je dlouhodobě jedním z nejvýznamnějších průmyslových center Evropy.

V reakci na tyto znepokojivé trendy německá vláda nedávno představila tzv. iniciativu pro růst, která má za cíl podpořit hospodářství. Nicméně, podle viceprezidenta DIHK Achima Derckse, vláda v tomto plánu opomíjí klíčovou otázku dlouhodobé udržitelnosti energetických zdrojů a vysokých cen energie.

„Skoncovat s výrobou elektřiny z uhlí do roku 2030? Tomu už nikdo nevěří. Ani ti, kdo to mají na starosti. Brzdy, které způsobuje aktuální energetická politika, může vyřešit pouze její přehodnocení. Podniky potřebují spolehlivé dodávky energie s konkurenceschopnými cenami,“ uvedl Drecks.

Zároveň zástupce výkonného ředitele DIHK Drecks varoval, že pokud se tato problematika nevyřeší, Německo bude čelit pokračující deindustrializaci. „Kdo to nemá v hledáčku, může v určitém okamžiku sledovat pouze deindustrializaci naší země,“ uvedl a dodal: „Přestože mnoho podniků vidělo v energetické transformaci i příležitosti pro své vlastní podnikání v letech před rokem 2023, rizika nyní z jejich pohledu jasně převažují nad příležitostmi.“

Zatímco v roce 2023 zvažovalo omezení nebo přesun 17 % všech podniků, v roce 2024 toto číslo vzroste na 18 %. Tento nárůst je sice mírný, ale u specifických kategorií průmyslových podniků jsou rozdíly markantnější. U průmyslových podniků vzroste podíl z 32 % v roce 2023 na 37 % v roce 2024. Ještě výraznější je tento růst u podniků s vysokými náklady na elektřinu, kde v roce 2023 zvažovalo přesun 38 % firem, zatímco v roce 2024 tento podíl vzroste až na 45 %.

Nejdramatičtější je však situace u velkých průmyslových podniků s více než 500 zaměstnanci. V roce 2023 se jednalo o 43 % těchto firem, ale v roce 2024 se očekává, že již 51 % z nich bude plánovat omezení výroby nebo její přesun do zahraničí. Tento vývoj ukazuje, že energetická politika a vysoké náklady na elektřinu mají největší dopad právě na velké podniky, které zároveň disponují dostatečnou flexibilitou k realizaci přesunů výroby mimo Německo.

Průzkum též ukazuje dramatický pokles nálady německých podniků v souvislosti s energetickou politikou, přičemž predikce pro rok 2024 dosahuje rekordního minima –27 bodů. To představuje výrazné zhoršení oproti roku 2023, kdy index činil –20 bodů, a je to nejnižší hodnota za celé sledované období od roku 2012.

Více než třetina průmyslových podniků v průzkumu uvedla, že v současné době mohou kvůli vysokým cenám energie investovat méně do hlavních provozních procesů. Čtvrtina uvádí, že mohou vyčlenit méně prostředků na ochranu klimatu. A pětina podniků musí odložit investice do výzkumu a vývoje. Celkově se dvě třetiny průmyslových podniků domnívají, že je ohrožena jejich vlastní konkurenceschopnost.

„Kromě plánovaného přesunu výroby existuje pro Německo jako průmyslovou lokalitu ještě jedno akutní nebezpečí,“ komentoval situaci Drecks. „Pokud podniky samy přestanou investovat do svých klíčových procesů, rovná se to demontáži na splátky.“

Příští roční průzkum by se měl podle Dreckse zaměřit na to, kolik podniků již realizovalo své plány na přemístění výroby.