Průzkum, 80 % Čechů nechce bránit republiku. Mladý Kolář lomí rukama, jiní se radují

26.03.2025 21:50 | Monitoring

Podle průzkumu agentury Median by se v případě napadení státu dobrovolně přihlásil do armády každý pátý Čech. Výsledek vyvolal na sociální síti X ostré reakce – někteří ho označili za důkaz klesající ochoty bránit zemi a kritizovali vliv opozice, která podle nich veřejnost manipuluje proti obraně státu. Objevil se i názor, že „většina Čechů jsou zmanipulované bestie“. Jiní naopak výsledek vnímají pozitivně a považují 20 % ochotných občanů za solidní základ pro obranu země.

Průzkum, 80 % Čechů nechce bránit republiku. Mladý Kolář lomí rukama, jiní se radují
Foto: Hana Jurčová
Popisek: Armáda ČR

Podle bleskového průzkumu agentury Median pro Český rozhlas by se v případě napadení České republiky nebo jiného členského státu NATO do armády dobrovolně přihlásil zhruba každý pátý občan.

Na otázku, zda by se v případě napadení České republiky nebo jiného členského státu NATO dobrovolně přihlásili do armády k aktivní obraně státu, odpovědělo rozhodně ano pouze šest procent respondentů. Dalších 14 % uvedlo, že by se spíše příhlásili. Naopak 26 % dotázaných odpovědělo, že by se spíše nepřihlásili, a rozhodně ne zvolilo jako odpověď 54 % respondentů.

Tento výsledek přichází v době, kdy je v Česku diskutována otázka dobrovolné vojenské služby, obranné připravenosti i důvěry veřejnosti v instituce státu a armádu.

Výsledky průzkumu ostře zkritizoval europoslanec za TOP 09 Ondřej Kolář, který v reakci na sociálních sítích zpochybnil odhodlání části veřejnosti bránit svou zemi. „Kdy se ze ‚Jsme Češi, nikdy se nevzdáme!‘ stalo ‚Jsme zbabělci‘?“ napsal Kolář na platfomě X.

Podle Pavly Palaščákové, redaktorky serveru e15, výsledek průzkumu ukazuje, jak je Evropa slabá. „Američani nám nemůžou věčně chránit zadek a ne, já nás taky v žádném případě bránit nebudu,“ uvedla.

Silná slova k výsledkům průzkumu přidal také vydavatel Radan Běhoun, který na sociálních sítích obvinil část politické scény z dlouhodobé manipulace veřejnosti. „Jde o výsledek systematické masírky ANO, SPD a Stačilo,“ uvedl. V emotivním závěru dodal: „Většina Čechů už jsou zmanipulované bestie.“

Do diskuse o výsledcích průzkumu se zapojil i novinář Vladimír Foltán z webu TaPolitika.cz, který varuje, že slabá ochota občanů bránit svou zemi může být vnímána jako slabost, kterou mohou využít právě takoví „moderní diktátoři“ k nátlaku nebo útoku. „Tohle se mi zdá jako parádní vzkaz hordě a stepnímu Hitlerovi. 80 % lidí se tu dobrovolně bránit nehodlá,“ uvedl. Pojem „stepní Hitler“ je přímou narážkou na autoritářské vůdce východních režimů, především Vladimira Putina, jehož imperiální ambice a invaze na Ukrajinu bývají přirovnávány k agresivní politice nacistického Německa.

Zatímco někteří komentátoři reagovali na průzkum kriticky až pesimisticky, objevily se i hlasy, které výsledek hodnotí pozitivně.

Jedním z nich je bývalý výsadkář Ivo Zelinka, který vnímá údaj o každém pátém ochotném Čechovi jako povzbudivý. „V případě napadení Česka nebo některého státu NATO by se do armády České republiky dobrovolně přihlásil každý pátý Čech. To znamená zhruba 1,2 milionu dobrovolníků a dobrovolnic ve vojenském věku. Skvělá čísla,“ napsal.

Zároveň výsledek zasadil do historického kontextu. Připomněl září 1938, kdy Československo v rámci mobilizace povolalo přibližně 1,25 milionu mužů. Podle něj tedy současná ochota odpovídá historicky mimořádné události a v krizové situaci by Česká republika nemusela být bezbranná.

S pozitivním hodnocením průzkumu vystoupil také dlouholetý bývalý poslanec Komunistické strany Čech a Moravy Jiří Dolejš, který připomněl, že i přes většinové odmítnutí účasti v armádě by zhruba milion občanů ČR bylo ochotno vlast v případě napadení aktivně bránit.

K pozitivnímu hodnocení průzkumu se připojil také Jiří Hiemer, považuje za „dobrou zprávu“, že 20 % Čechů je ochotných v případě napadení bránit svou zemi.

Téma obrany České republiky se v posledních týdnech dostává do popředí veřejné i politické debaty. Zaznívají otázky o připravenosti státu, důvěře občanů v armádu i politickou reprezentaci, ale také o tom, kdo by naši zemi skutečně bránil v případě ohrožení.

Obranné otázky se řeší i na evropské úrovni. Po nejistých výrocích Donalda Trumpa o NATO sílí v Evropě přesvědčení, že se nemůže spoléhat výhradně na americkou ochranu. Mnozí evropští lídři volají po větší obranné autonomii Evropy, posílení vlastních kapacit a budování evropského pilíře bezpečnosti. Česká republika tak čelí nejen vnitřnímu tlaku na přehodnocení své obranné strategie, ale také mezinárodní výzvě přispět k silnějšímu a suverénnějšímu evropskému bezpečnostnímu prostoru.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Natálie Brožovská

Ing. Kateřina Konečná byl položen dotaz

Z čeho je financováno hnutí STAČILO?

KSČM má příspěvky od státu, ale stačilo přeci ne nebo ano? A pokud ne, tak z čeho je financováno? A je to tak, že teď už KSČM jako strana kandidovat nebude, ale budete kandidovat jako STAČILO? A jestli ano, proč vlastně stranu úplně nezrušíte, když jste de fakto založila novou?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jak napravit zahraniční politiku po Lipavském. Hovoří Jan Zahradil, nová posila Motoristů

18:46 Jak napravit zahraniční politiku po Lipavském. Hovoří Jan Zahradil, nová posila Motoristů

Jan Zahradil míří k Motoristům jako expert na zahraniční politiku. Ve straně Petra Macinky nechce ka…