Členové Etické komise ČR pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu vydávají stanoviska k tomu, zda se ten či onen občan účastnil odporu proti komunistům, když desítky let vládli této zemi, a zaslouží si tak označení odbojáře. Prezident Miloš Zeman do této komise navrhl zakladatele Jazzové sekce Karla Srpa. Faktem je, že tato organizace nabízela lidem např. zahraniční literaturu, ke které by se jinak nedostali. Šlo také o platformu, kde se dalo relativně svobodně diskutovat. Za to byl Karel Srp na konci osmdesátých let odsouzen ve vykonstruovaném procesu a skončil za mřížemi.

Právě proto si Srp podle prezidenta Zemana zaslouží usednout ve zmíněné komisi. Historici tyto zásluhy nijak nezpochybňují, ale poukazují také na odvrácenou stránku Srpova příběhu. Komunistické archivy totiž ukazují, že mezi lety 1976 až 1983 spolupracoval se Státní bezpečností a donášel na své známé.

Srp se proti tomuto nařčení ohradil. Po sametové revoluci se obrátil dokonce na soud a ten v roce 2000 konstatoval, že se nade vší pochybnost nepodařilo prokázat, že by Srp s StB spolupracoval. Je tedy v seznamech veden neoprávněně. Verdikt však padl ještě před tím, než se v roce 2007 otevřely archivy badatelům. V archivech se podle badatele Miloslava Vodrážky lze dočíst, že Srp předal StB na 299 zpráv. Předseda vlády Bohuslav Sobotka vzal tyto informace v potaz a odmítl podepsat Zemanův návrh na jmenování Srpa do Etické komise. Zeman premiérovi obratem vzkázal, že se dopustil ubohosti.

Navzdory informacím badatelů trvá Zeman na tom, že si Srp zaslouží v Etické komisi zasednout. Novinář a publicista Karel Hvížďala možná i proto cítil potřebu vložit se do celé kauzy a premiéra se důrazně zastal.