O islámské rozpínavosti jste napsal knihu. Můžete v kostce říct, co si myslíte o islámu a muslimech?

Je správné rozlišovat mezi islámem a muslimy. Mezi muslimy jsou samozřejmě lidé nejrůznější, od těch nejlepších až po ty nejhorší, tak jako ve všech lidských seskupeních. Islám se mi jeví jako dobyvačná ideologie usilující o ovládnutí světa. Islám jednoznačně ukládá všem muslimům za povinnost vést džihád, svatou válku, až se všichni lidé buď stanou muslimy, nebo se muslimům podřídí. Takže muslim, který je jinak dobrým člověkem, nežije v souladu se svým náboženstvím. To mu ukládá, aby dychtil po krvi těch, kteří se nechtějí podřídit.

Co pro Česko znamená palestinská ambasáda na území Prahy?

Podstatné je chápat, že stát Izrael vznikl na základě práva národů na sebeurčení podle rozhodnutí valného shromáždění OSN. Vznikl na rozloze, která odpovídá méně než jednomu procentu rozlohy arabských států Blízkého východu. Žádný „palestinský národ“ nikdy neexistoval. Neexistuje ani palestinský jazyk, ani žádná specifická palestinská kultura.

Palestinští muslimové se vždycky pokládali za členy velkého arabského národa. Ten se vytvořil po vítězných taženích Mohameda a jeho nástupců, kteří vnutili svůj jazyk a svoje náboženství skoro všem obyvatelům Blízkého východu a pak i dalším zemím. Židovský národ předal lidstvu myšlenku jediného Boha. Křesťanská kultura byla vytvořena do značné míry na hebrejských základech. Křesťané se ale Židům dobře neodvděčili. Židé byli od nich utiskováni, až se nakonec mnoho Židů rozhodlo vrátit do zaslíbené země. Zatím se jich tam seskupila ale jenom asi polovina. Arabové od dob Mohameda dobyli obrovská území. Proužek země mezi Středozemním mořem a Jordánem, kde předkové dnešních Izraelců žili dávno před příchodem Arabů, by Arabové měli nechat Židům.

Během nedávné manifestace jsem se dozvěděl, že Palestinci mají v Praze velvyslanectví od let sovětské okupace. Myslím si, že po odstranění totalitního režimu v listopadu 1989 měli představitelé Československa diplomatické vztahy s Palestinci přerušit. Když už ne z žádných jiných důvodů, tak proto, že nejde o skutečný stát, ani o skutečný národ, nýbrž o politické seskupení úzce spjaté s terorismem. Také je třeba brát na vědomí podobnost osudu palestinských Arabů a sudetských Němců. Palestinci nejsou víc skutečným národem nežli sudetští Němci. Jak se nám bude líbit, až si představitelé sudetských Němců otevřou velvyslanectví v hlavních městech světa? Ze všech těchto důvodů si myslím, že občané Česka by měli hromadně vyžadovat od svých poslanců a dalších zvolených zástupců přerušení diplomatických styků s takzvanou Palestinou.

Můžeme se dočkat i u nás pumových útoků či vražd jako ve Španělsku, Velké Británii, Francii a jiných zemích?

Samozřejmě! Je to spíš zázrak, že jsme se toho ještě nedočkali. Na serveru www.eurabia.cz jsem začátkem ledna uveřejnil článek Od New Yorku po Volgograd, ve kterém o tom píšu. Nejdřív se v něm vracím k loňskému výbuchu bomby na nádraží ruského Volgogradu, při němž bylo zabito šestnáct lidí, a jehož organizátory byli samozřejmě zase islamisté. Dále vše rozvádím: „Veřejnost už si zvykla na tento hrozný jev. Pamatujeme si na zničení sesterských věží v New Yorku 11. září 2001, na islamistické atentáty v Paříži, Madridu, Londýně, Moskvě, Bombaji, na ostrově Bali v Indonésii, na tolika a tolika jiných místech.

Jako by celá planeta Země byla obtočena kruhem islámské nenávisti. Doufáme, že Praha se na tomto seznamu spáchaných atentátů neobjeví, a když, tak ne tak rychle. Ale shodou okolností rok 2014 začal v Praze výbuchem v domě palestinského velvyslance Džamála Muhammada Džamála. Policie tam pak našla zbraně, které nejsou v České republice evidovány. Tak si nejsem jistý, že budeme moci doufat ještě příliš dlouho.“ A pak v něm ještě mimo jiné dodávám: „O čí vzteky se jedná dnes? Bezesporu především o vzteky těch, kteří vraždí Slovany ve Volgogradu i jinde. Ale též o vzteky zastánců multikulturální globalizace, pro které je jakákoli národní či náboženská identita překážkou volného pohybu zboží, kapitálu a pracovních sil. Proti nim je třeba vytvořit jednotu všech těch, kteří věří, že náš život má větší význam a větší hodnotu než jenom tu, kterou je možno vyčíslit v eurech, dolarech nebo v jakékoli jiné měně.“