Vlna uprchlíků jaksi stále nikde není, ale hrůza v srdcích těchto lidí přetrvává. Je často dána zklamáním z polistopadového vývoje. Publicistka považuje za důležité tyto své spoluobčany pochopit. Proto se mezi ně vydala.
„Posluchačstvo a voličstvo pravicových radikálů už vězí ve své paralelní realitě natolik, že jakýkoliv důkaz o nekalém financování činnosti svých oblíbených řečníků je schopno vmžiku přetřít svou ‚alternativní pravdou‘: o prolhaných médiích a o spiknutí elit,“ napsala Dvořáková.
Ale pokud by si někdo myslel, že se tito lidé dnes cítí na koni, když je jejich Tomio Okamura místopředsedou Poslanecké sněmovny, pletl by se. Tito lidé se i dnes cítí odstrčení. Na jejich akcích se schází pár desítek lidí a oni by přitom byli rádi, kdyby je bylo víc slyšet.
„Cítí se být ohroženou menšinou, kterou požírá novodobá multikulturní totalita ovládaná spiknutím zazobaných Američanů. Nyní se navíc rozpadá jediný úspěšný politický projekt těžící z protimigrantské nálady, Okamurova strana SPD,“ pokračovala publicistka.
Jednoho vítězství však přece jen dosáhli. Dosáhli toho, že se nahlas pronášejí slova, která si dříve lidé jen šeptali v hospodách. Nahlas zaznívají xenofobní, rasistické a další nebezpečné výroky.
Tato frustrace s sebou bohužel nese i chuť útočit na občany, kteří uprchlíkům pomáhají. Své o tom prý ví kolegyně Dvořákové Fatima Rahimi. „(Lidé) Šíří strach před imaginární nebo mimo všechna reálná měřítka zveličenou hrozbou. Ale přitom v důsledku jejich ‚snažení‘ tu žijí lidé, jejichž útrapy a strach mají zcela reálný základ. Fatima mluvila s ženou, která dostává padesát výhrůžek denně, protože pomáhá uprchlíkům. Je absurdní, že stát selhává ve své roli právě tím, že se takovýchto lidí mnohem rezolutněji nezastává, že právě je nechrání před výhrůžkami a nezajistí jim život beze strachu,“ napsala publicistka.
Otázkou je, jak aktuální situaci řešit? Zklamání části společnosti z polistopadového vývoje je reálné, instituce a média v jejich očích notně oslabily. Ze svých nenaplněných dnů viní tito lidé údajné „podlidi“, ať už mají na mysli Romy, uprchlíky nebo kohokoliv jiného. Cestu ven mohou nabídnout autentičtí politici, kteří nabídnou reálná řešení a kterým lidé uvěří. Musí jít o politiky, kteří budou s lidmi komunikovat srozumitelně, aniž by se přitom snižovali „k nahnědlému populismu“.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp