Turecká armáda se rozhodla zaútočit na syrské Kurdy, kteří s vypětím sil nasadili své síly v boji proti Islámskému státu. Kurdové spoléhali na to, že jim v konfliktu s Tureckem podají pomocnou ruku Američané, ale nestalo se tak. Trump rozhodl o stažení vojáků ze země a Kurdové to pochopili jako zradu. Poté se obrátili na režim Bašára Asada a dohodli se na spolupráci. Asad má zase nejblíže k prezidentovi Ruské federace Vladimiru Putinovi. A ten prý může být spokojen. 

Politolog Masarykovy Univezity v Brně Tomáš Šmíd ve vyjádření pro Český rozhlas vysvětlil, proč si mohou Kurdové a Rusové docela dobře rozumět.

„Celá řada těchto kurdských uskupení je historicky prokomunisticky, marxisticko-leninsky orientovaných a mnoho předáků v jejich čele přetrvává dodnes. Proto mají Rusové poměrně dobré až exkluzivní kontakty na některé kurdské předáky,“ vysvětlil Šmíd.

Současně se v posledních pár letech notně vylepšily vztahy Ruska s Tureckem, takže Ruská federace může v regionu opravdu hrát důležitou roli, a změnit tak geopolitickou mapu. Pokud dokáže Rusko vyřešit situaci tak, že to bude aspoň trochu vyhovovat klíčovým aktérům, váha Ruska na mezinárodní scéně vzroste.

„Tvoří se nový regionální řád a tento moment si možná budeme pamatovat jako zlom ve vytváření tohoto regionálního řádu,“ říká expert na Blízký východ z London School of Economics Fawez Gerges pro NBC.

To vše v situaci, kdy je Turecko stále členem NATO a disponuje druhou nejpočetnější armádou Aliance, ale je patrné, že hledí především na své zájmy.