Válka na Ukrajině trvá již 922 dní a Rusové stále buší do ukrajinské armády. Především v Pokrovsku. Armáda agresora se blíží k městu s 60 tisíci obyvateli. Pro Ukrajinu spočívá problém v tom, že jde o klíčový železniční a silniční uzel, jak již před časem naznačil bývalý ukrajinský důstojník vystupující na sociální síti Facebook pod přezdívkou Tatarigami_UA. Ten varoval, že pád Pokrovsku by otevřel cestu k dalším ukrajinským městům.
„Pokrovsk … leží západně od Avdijivky na klíčové železniční křižovatce. Stal se klíčovým distribučním centrem, které podporuje ukrajinské síly podél široké frontové linie od Vuhledaru až po sever Doněcka i dále,“ upozornil analytik.
A přiložil mapu, kde klíčové železnice zvýraznil červeně. Přes Pokrovsk prý vedou i klíčové silniční trasy, zvýrazněné na další mapě černě, takže logistický význam města je podle někdejšího ukrajinského důstojníka opravdu veliký. Podobně důležitý jako město Kramatorsk, který Ukrajinci stále drží.
„Silnice spojující Pokrovsk s Kostjantynivkou byla dlouho ruským cílem. Jeho odříznutí by zhoršilo zásobování vojáků v sektoru Bachmut–Horlivka. Potenciální ztráta Pokrovska představuje operační hrozbu pro logistiku v regionu, od Vuhledaru po Horlivku,“ upozornil analytik.
As Russian forces close in on Pokrovsk, a key logistical hub in Ukraine's Donbas region, concerns about its potential loss are mounting. There is uncertainty about why Pokrovsk is more significant than other recently lost towns. This thread aims to clarify this and other aspects: pic.twitter.com/ccw6EHneSo
— Tatarigami_UA (@Tatarigami_UA) August 27, 2024
V podobném duchu se vyjádřil i Alexandr Kazakov, poradce prvního šéfa tzv. Doněcké lidové republiky Alexandra Zacharčenka a poradce předsedy prokremelské partaje Spravedlivé Rusko.
„Postup se zrychluje od června. Ruská armáda zrychluje a odpor protivníka klesá. To je zcela zřetelné. Dobytí Pokrovsku umožní rozetnout ukrajinské armádní uskupení na Donbasu,“ vysvětluje v rozhovoru se spolupracovníkem CNN Prima NEWS Jiřím Justem Kazakov.
A zdá se, že v této nelehké situaci se může Ukrajině dostat pomoci ze strany Polska. Ministr zahraničí Radoslaw Sikorski v rozhovoru pro Financial Times zveřejněném 2. září prohlásil, že Polsko aktivuje svou obranu, pokud bude ruská armáda mířit raketami a drony až příliš blízko polskému území.
Ruské bezpilotní letouny a rakety se již dříve dostaly do polského vzdušného prostoru při útocích na Ukrajinu. Polští spojenci však podle polského premiéra Donalda Tuska doporučili vládě, aby se při řešení neidentifikovaných narušení vzdušného prostoru zachovala zdrženlivě.
„Členství v NATO nepřevyšuje odpovědnost každé země za ochranu vlastního vzdušného prostoru – je to naše vlastní ústavní povinnost,“ řekl Sikorski pro Financial Times.
„Osobně zastávám názor, že když nepřátelské střely vstupují do našeho vzdušného prostoru, byla by legitimní sebeobrana (zasáhnout je), protože jakmile přejdou do našeho vzdušného prostoru, hrozí nebezpečí, že trosky někoho zraní.“
Začátkem července Ukrajina a Polsko podepsaly dvoustrannou bezpečnostní dohodu, která zahrnovala závazek obou stran prověřit „proveditelnost možného zachycení raket a bezpilotních letounů odpálených v ukrajinském vzdušném prostoru ve směru na území Polska, v souladu s nezbytnými postupy dohodnutými polským úřadem, státy a zúčastněných organizací“.
Většina Poláků věří, že polská armáda by měla sestřelit ruské bezpilotní letouny, které se dostanou do polského vzdušného prostoru během leteckých útoků na Ukrajinu, podle průzkumu zveřejněného 1. září polským listem Rzeczpospolita.
Server téhož polského list cituje také ruského prezidenta Vladimira Putina, který během zahájení školního roku v republice Tuva zářil spokojeností.
„Jejich kalkulací bylo zastavit naše útočné akce v klíčových částech Donbasu,“ řekl Putin skupině studentů v Kyzylu, hlavním městě Republiky Tuva. „Takové tempo ofenzivy jsme na Donbasu dlouho neměli: Ruské ozbrojené síly nyní přebírají kontrolu nad územími o rozloze ne 200–300 metrů čtverečních, ale kilometrů čtverečních,“ pokračoval Putin.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák