Inozemcev konstatuje, že i více než rok po „černém úterý“, kdy rubl ztratil čtvrtinu své hodnoty za jediný den, je stav ruské ekonomiky stále nejistý. Konkrétně zmiňuje pokles HDP o 3,9 % za posledních dvanáct měsíců. „Vládě se na druhou stranu podařilo dostat inflaci pod 13 %. Návrat k růstu ve třetím čtvrtletí 2015 se však nekonal; a jinak tomu prozatím není ani v letošním roce. Pokud dojde k očekávanému růstu v roce 2017, potom bude možné hospodářský pokles vysvětlit západními sankcemi a nižšími cenami ropy. Co když ale k růstu nedojde?“ ptá se Inozemcev. 

 

Podle Inozemceva je na tom současná ruská ekonomika hůře než v roce 2009. Argumentuje výrazným poklesem reálných disponibilních příjmů  a nominální mzdy. V těhto ukazatelích jsou na tom Rusové hůře než v roce 2005. „Průměrná cena za nový byt v Moskvě klesla v porovnání s rokem 2014 o 16 % v rublech a o polovinu v dolarech. Ruská ekonomika trpí v důsledku poklesu cen ropy, ale také kvůli tlaku byrokracie a paranoidní zahraniční politice,“ konstatuje ruský politolog a rozděluje pro účely celkového hodnocení ekonomiku Ruska do dvou fází.  

„Od počátku tisicíletí do roku 2007 ekonomika rostla o 7 % ročně, akciový trh prudce vystřelil vzhůru a průměrné příjmy se více než zdvojnásobily. Vedle toho byly sníženy daně a došlo k navýšení mezinárodní spolupráce. Rusko prostě rostlo,“ uvádí Inozemcev a konstatuje, že naopak v letech 2008 až 2015 se průměrný růst blížil nule. „Vedle zrychlení úniku kapitálu došlo ke zhoršení podnikatelského klimatu. Zároveň byly zavedeny další daně a zdvojnásobeny vojenské výdaje po zahájení operací v Gruzii, na Ukrajině a v Sýrii,"

 

Jak Inozemcev konstatuje, tak Rusko ani v této fázi růstu ze skutečně krize nevybředlo. „Z tohoto pohledu zemi postihují krize každých osm či devět let. V současné chvíli existuje jen malá šance, že se státu zcela podřízená ruská ekonomika vydá na cestu obnovy. A to, i kdyby byly zrušeny sankce a ceny ropy se vrátily na běžnou úroveň. Rusko sice přestálo krizi v roce 1998 i o deset let později, ale v průběhu žádné z nich nedošlo k takovému odlivu zahraničních investic. Důvodem jsou protisankce vůči EU, napětí s Tureckem a ignorování mezinárodního práva,“ soudí Inozemcev.