Ruský prezident „chválil Kim Čong-una za oddanost odkazu jeho otce a dědečka a chválil „pevný stejně smýšlející“ národ, který stojí s Ruskem v opozici vůči kolektivnímu Západu. Putin poznamenal, že Rusko si stejně jako Severní Korea udržuje svou silnou ekonomiku a nezávislost navzdory západním sankcím a ocenil dlouhodobý boj Severní Koreje proti Západu“, napsal o jedné z nejchudších zemí na světě podle washingtonského Institutu pro studium války (ISW) ruský vládce.
Ruský prezident Vladimir Putin přistál v Pchjongjangu 18. června poprvé po 24 letech. Putin, kterého na ranveji pozdravil severokorejský diktátor Kim Čong-un, „projížděl kolem města plného ruských vlajek a obřích portrétů ruského vůdce, vypadal šťastně – byl na návštěvě země, která stále považuje Rusko za důležitého spojence. Tentokrát však Rusko potřebovalo Severní Koreu stejně, ne-li více, než kdykoli předtím“, napsal k Putinově cestě Kyiv Independent.
Yong-Chool Ha, ředitel Centra pro korejská studia na Henry M. Jackson School of International Studies, University of Washington, prozradil, že až čas ukáže, jak daleko zajde ruská strana v podpoře diktátorského režimu. Severní Korea poslala asi pět milionů dělostřeleckých granátů ruské armádě, dodal Ha.
Agentura Reuters poznamenala, že Putin se skutečně ocitl v izolaci, když už musel jet za severokorejským vládcem, a tak se společně snaží demonstrovat existenci nového multipolárního světa.
Partnerství těchto zemí je „motorem pro urychlení budování nového multipolárního světa“ a Putinova návštěva demonstruje neporazitelnost a trvanlivost jejich přátelství a jednoty, uvedla severokorejská státní tisková agentura KCNA. „Nejvyšší představitelé, kteří procházeli v noci půvabně osvětlenými ulicemi Pchjongjangu, si vyměnili své skryté myšlenky a otevřeli svou mysl, aby rozvíjeli vztahy mezi KLDR a Ruskem,“ pokračovala KCNA.
Mluvčí americké národní bezpečnosti John Kirby během tiskové konference uvedl, že USA jsou znepokojeny prohlubováním rusko-severokorejských vztahů, jak kvůli důsledkům na Ukrajině, tak kvůli bezpečnosti Korejského poloostrova.
Spojené státy a jejich spojenci se obávají, že by Rusko mohlo poskytnout pomoc severokorejským raketovým a jaderným programům, které jsou zakázány rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, a obvinili Pchjongjang z poskytování balistických raket a dělostřeleckých granátů, které Rusko použilo ve válce na Ukrajině.
Moskva a Pchjongjang transfery zbraní popřely.
„Rusko podle únorového prohlášení USA od září obdrželo od Severní Koreje více než 10 000 přepravních kontejnerů – ekvivalent 260 000 metrických tun munice nebo materiálu souvisejícího s municí. Ruské síly také od září odpálily na Ukrajinu nejméně 10 raket vyrobených v Severní Koreji, uvedl v březnu také americký představitel,“ napsala k tomu CNN.
Zbraně mohou být méně kvalitní než ty ruské, ale pomohly Rusku doplnit jeho zmenšující se zásoby a udržet krok se zbrojní podporou, kterou Ukrajina dostává od Západu, říkají pozorovatelé.
„Putin zdůrazňuje, že Rusko má přátele – a šíří myšlenku, že válku nemůže Ukrajina vyhrát, protože Rusku nedojdou zbraně,“ řekl John Erath, hlavní politický ředitel Centra pro kontrolu zbraní a nešíření zbraní.
Mezitím zdroj v Ukrajinské bezpečnostní službě (SBU) řekl ukrajinským médiím, že ukrajinské síly provedly bezpilotní útoky na ropné terminály Azovskaja a Azovnaftoprodukt v Azově v Rostovské oblasti a geolokalizované záběry ukazují, že výsledný požár hořel přes noc ze 17. na 18. června a až do dne 18. června. Orgány Rostovské oblasti oznámily, že útoky zapálily ropné nádrže. Zdroje SBU uvedly, že tyto sklady mají dohromady 22 palivových nádrží a krymská služba Rádia Svobodná Evropa/Radio Liberty (RFE/RL) uvedla, že těmito sklady projde až 60 tun ropných produktů za měsíc a že skladovací nádrže pojmou až 30 tisíc metrů krychlových ropných produktů.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.