Americký novinář Tucker Carlson se v interview s Lexem Friedmanem svěřil, že „denacifikace“, o které mluvil s prezidentem Vladimirem Putinem, bylo „to nejhloupější, co v životě slyšel“. „Nerozuměl jsem, co tím bylo míněno,“ řekl a dodal, že nesnáší tyto konverzace, protože se nejedná o něco reálného. „Je to jen nadávka, způsob, jak někoho spojit se zlým režimem, který už neexistuje,“ prohlásil s tím, že nacismus už neexistuje, protože je neodlučitelně spjat s německým národem. Doplnil, že je velmi protinacistický, ale podle něho žádné nacistické hnutí v roce 2024 neexistuje.

Putinův mluvčí Dimitrij Peskov už reagoval, že Carlson je Američan a má „svou vizi světa“.  Odmítl, že by se Carlsona snažil někdo „zkonvertovat“. Řekl také, že Carlsona odlišuje jeho ochota naslouchat a prezentovat odlišné pohledy svým divákům. „Ano, je Američan a moc tomu nerozumí, ale naslouchá,“ řekl Peskov.

Carlsonova slova jsou důkazem, že ač je o míle napřed před ostatními novináři v chápání Putinova pohledu, je skutečnému pochopení stále na hony vzdálen. Po rozhovoru s Putinem se šířily vtipy, jak Carlson prosí Putina, aby řekl, že zaútočil na Ukrajinu kvůli expanzi NATO, zatímco Putin mu tvrdošíjně vypráví: „V roce 862 Rurik Moudrý…“ Je na tom zrnko pravdy. Carlson podle svých rozhovorů dobře chápe geopolitické důvody konfliktu, i jakou roli sehrávají USA. Nechápe ale ideologicko-mytologické důvody. Vše, co Tucker Carlson říká, dává z jeho pohledu smysl. Nacismus je mrtvá ideologie, žádní skuteční nacisté nejsou a nacismus je na Západě prázdná nálepka dávaná levičáky čemukoliv napravo od… těžko říct čeho. Zelenskyj je žid, Ukrajina nemá s židy problém.

Problém je v tom, že to není ruský pohled. I laik by si měl všimnout, že v Rusku je druhá světová válka stále živé téma. Pokud ne živé, přinejmenším významné. Čísla se liší, ale jisté je, že ztráty Sovětského svazu, ztráty Rusů i jiných národů v SSSR šly do milionů. A když už jdou ztráty do milionů, tak otázka, do kolika milionů a kolika těmto ztrátám se dalo předejít, ztrácí na smyslu. Jednalo se o nejorganizovanější, největší a nejúspěšnější pokus zničit Rusko a vyhladit Rusy. Často se zapomíná, že Hitler nepovažoval za podřadné zdaleka jen židy. Když se zeptáte Čecha, jak by definoval nacistu, řekne: „Nesnáší židy.“ Rus řekne: „Chce zničit Rusko a Rusy.“ Protože taková je historická zkušenost Rusů s nacismem.

Rusové (a Ukrajinci a další národy v SSSR) tomu zabránili. To je příběh druhé světové války pro Rusy. „Snažili se nás zabít, my jsme to nedovolili, my jsme tomu nejenom zabránili, ale ještě jsme je potrestali a nacismus jsme zničili.“ A je to příběh, na kterém dlouho stála legitimita Sovětského svazu. Příběh tak silný, že přežil i jeho rozpad. Příběh až skoro náboženský. Nezapomínejme, že dva Putinovi strýcové ve druhé světové válce zemřeli a i jeho otec byl ve válce zmrzačen. A Rusové nezapomínají ani na to, kdo tehdy proti nim spolu s nacisty bojoval.

Podívejme se teď na Ukrajinu. Kde sice nikdo oficiálně nevyvěšuje vlajky s hákovým křížem, ale kde v hlavním městě máte skoro pět kilometrů dlouho třídu Štěpána Bandery. Ne, ukrajinský režim/vláda/zřízení nejsou nacistické. Ale uctívání nacismu tolerují. Je to koneckonců vidět při jakékoliv diskusi o tomto tématu, kdy obhájci Ukrajiny spolehlivě sahají k whataboutismu „Ale v Rusku jsou také nacisti“, většinou s narážkou na již zesnulého zakladatele wagnerovců Utkina. Jenže v Rusku po kolaborantech s nacisty nepojmenovávají ulice. Čas od času se ozve, že Ukrajinci se jen snažili osvobodit svůj národ. Jenže to je v případě spolupráce s režimem, který chtěl Rusy zničit a vyhladit (alespoň v jejich očích) chabá výmluva.

Jak již vyjádřil analytik Tom Luongo, hlavní problém na Západě je, že ruský pohled je delegitimizován. „Putin vyložil, co si myslí o historii. Je kvůli tomu rozzlobený. Západ mu stále říká: Vaše verze historie je špatná. Takže nemáte právo se zlobit,“ popisuje tento pohled Luongo.