Hněv, strach a nenávist tváří v tvář uprchlické krizi, které politici, včetně několika světlých výjimek, přiživovali v předvolebním zápolení o hlasy voličů, vedly dle Radičové k tomu, že voliči nakonec přestali rozlišovat mezi jednotlivými politickými subjekty a vnímali je jako jeden jednolitý shluk. Radičová tvrdí, že právě agresivní rétorika, před kterou by bledla závistí i francouzská nacionalistická politička Marine Le Pen, povzbudila radikální proudy, což pomohlo otevřít cestu do parlamentu neonacistům.
„Došlo k potlačení nejdůležitějších výdobytků listopadu 1989 – svobody, lidských práv a právního státu. Zastánci lidských práv byli titulováni jako svatoušci, přitom právě to bylo to, co jsme se snažili vložit do naší společnosti, abychom byli rovnocenní a sebevědomí občané tohoto světa,“ uvedla expremiérka v rozhovoru pro Denník N. Podle Radičové nelze ospravedlnit šlapání po svobodě a lidských právech. „Pokud to jednou uděláte, vytváříte precedens a neumíte to zastavit. Je to nesmírně riskantní hra, která se v historii mnohokrát vymstila,“ varuje slovenská politička.
Za úspěchem krajně pravicové Ľudové strany Naše Slovensko Mariana Kotleby vedle agresivní rétoriky politiků stojí dle Radičové i převládající frustrace Slováků, neustálé korupční kauzy či velké zklamání z politické reprezentace. Šance na poslanecký mandát si ale také zvyšoval sám Kotleba, který prý deset let pracoval na získání voličské podpory, když vedle chození do kostelů a dalších aktivit objížděl nejchudší slovenské regiony.
Skutečnost, že Kotlebově straně odevzdalo hlas velké procento prvovoličů, Radičová jako socioložka přisuzuje deziluzi mladých. Politička totiž tvrdí, že tu máme první poválečnou generaci mladých, kteří jsou na tom hůř než jejich rodiče. A to zejména v chudších slovenských regionech, kde mladí po škole nemohou nalézt práci. A tak se chytají jednoduchých pevných bodů, které nabízí extremismus.
„Významná část naší generace měla vizi osvobození se z totalitního režimu. Byla to silná motivace, pozitivní příběh a zážitek z posunu. Stejně jako zážitek našich rodičů ze slovenského národního povstání a osvobození se z fašismu. Jakou vizi ale nabízíme mladým, když si před jejich očima pohráváme s tím, čeho jsme dosáhli? Zpochybňujeme smysl integrace, pilíře liberální demokracie, hodnoty, na kterých je postavena evropská civilizace,“ uvedla Radičová.
Pádným příkladem výše uvedeného jsou dle ní i uprchlíci. „Když se podíváme blíže na to, čeho se vlastně občané tváří v tvář uprchlické krizi bojí, tak to nejsou otázky bezpečnosti, kultury ani hodnot, nýbrž strach ze ztráty zaměstnání. Obava z konkurence, která ohrozí jejich nejistý zdroj příjmu,“ míní slovenská politička. Nízký příjem, velmi nízká kvalita zdravotnických a veřejných služeb jsou tak prý výzvy, na jejichž zvládnutí by se polická scéna měla zaměřit.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš