„Pane prezidente Havle. Vy mě neznáte, ale já vás viděl. Dokonce několikrát,“ začal vít Rakušan na videu, které je k nahlédnutí na serveru YouTube. Rakušan sedí u počítače a dívá se na fotografie Václava Havla.

Poprvé prý Rakušan prezidenta viděl, když Havel přijel za uprchlíky z Balkánu, kteří dorazili do Česka.

„Přijel jste navštívit uprchlíky z válkou zmítaného Balkánu, kteří tady bez protestů starousedlíků našli útočiště,“ uvedl Rakušan s tím, že tehdy se na prezidenta přišlo podívat hodně lidí. Chtěli vědět, jak doopravdy vypadá, zda stejně jako v televizi, jak je vysoký, a tak podobně.

„I já jsem byl v davu těch čumilů, mávačů a oslavovačů,“ zaznělo od Rakušana. Do svých jedenácti let viděl jen komunistické pohlaváry a Havel, který vstoupil na politickou scénu na konci roku 1989 na něj prý působil jako úžasné zjevení. Jako muž, který s lidmi diskutuje, poněkud plaše jim mává a usmívá se.

Podruhé Havla viděl na vysoké škole, kde jako student seděl na debatě s hlavou státu. Pokusil se prý tehdy položit prezidentovi otázku. Nějakou provokativní, aby zapůsobil na spolužačky. Ale její přesné znění si prý už nepamatuje. Podle vlastních slov naštěstí.

„Vy jste mile odpovídal a my vás hltali, protože jste i se všemi svými chybami, občasnou nerozhodností a třeba i špatnými rozhodnutími byl člověkem, kterého jsme si vážili. Se kterým jsme identifikovali naše mládí a tu ohromnou svobodu. Byl jste s námi na stopu ve Španělsku, na stipendiu v Německu. Byl jste s námi vždycky, když jsme šli volit. Bavil jste nás, naslouchali jsme vám, četli vás. A když jste vyjel za hranice, nebo třeba někoho vítal na Hradě, tak jsme rozhodně neměli obavy, že nám uděláte ostudu,“ zdůraznil Rakušan.

Když Havel onemocněl, měli o něj studenti z Rakušanovi generace strach a když umřela jeho žena Olga Havlová, jeli se s ní prý rozloučit do Prahy. A když Václav Havel v prosinci 2011 zemřel, pro Rakušana prý skončilo mládí.

„V roce 2011 definitivně zmizely devadesátky. Nějak jsme cítili, že všechno bude jiné,“ zdůraznil Rakušan.

Jen prý tehdy netušil, jak moc jiné to bude a jak se společenské prostředí změní už tím, že se o slovo přihlásí lidé, kteří za Havla mlčeli, protože věděli, že by jim první český prezident nastavil zrcadlo.

„Netušil jsem tehdy, že i v roce 2021 budete jediným prezidentem, jehož obraz mi kdy visel a stále visí v pracovně,“ zaznělo od Rakušana.

Havel podle Rakušana sám od sebe očekával víc, než v pozici prezidenta předvedl a také od české společnosti čekal, že se posune dál, než byla např. v roce 2010. Taky jste byl k těm komunistům a nejrůznějším udavačům moc velkorysý, ale takový jste prostě byl. Velkorysý a vírou v dobro v lidech. Jen nám teď bohužel tihle komouši a udavači vládnou,“ popsal Havlovi stav věci Rakušan.

Nakonec popřál Václavu Havlovi všechno nejlepší k narozeninám a své vystoupení uzavřel jednou prosbou.

„Svatým Václavem jste opravdu nikdy nebyl, ale patronem naší svobody jo, tak nás prosím neopouštějte,“ požádal.