Rok od střelby na Filozofické fakultě UK se podle Pavla Černého změnilo mnohé v otázce vnímání bezpečnosti: „Lidé si začali uvědomovat, že i když žijeme v jedné z nejbezpečnějších zemí světa, tak bezpečí nemůže být všude absolutně. Do jisté míry musíme i v takového bezpečné zemi za svou bezpečnost přijmout jistou odpovědnost i my sami a hledat možnosti, jak se sami i bránit. Dříve to nikoho nezajímalo, ale bylo otázkou, ne jestli, ale kdy taková věc může nastat.
Útoku masového vraha, zvláště, když má čin promyšlený a připravuje ho měsíce nebo roky, se zabránit zcela nedá. Ale dá se zásadně omezit počet obětí určitým kroky: „A to kroky preventivními, defenzivními, určitými školeními a opatřeními na školách,“ připomněl elitní policejní instruktor Pavel Černý, a že takovéto projekty v Česku probíhají. Takové osvětové projekty mají pak význam v tom, jak omezit důsledky takového strašlivého činu.
V souvislosti s loňským útokem na FF UK se mluví o omezení možnosti držení zbraní. „Ale střelná zbraň je pouze jeden ze smrtících prostředků,“ řekl Černý na dotaz, zda by se skutečně měly zpřísnit v tomto ohledu zákony. To podle něj koneckonců ukazuje i včerejší útok na vánočních trzích v německém Magdeburku, kde v pátek večer najel do davu ve vysoké rychlosti řidič v autě. Podle dostupných informací incident způsobil smrt nejméně dvou osob včetně batolete a zranění více než 60 dalších, z nichž 15 je ve vážném stavu.
Černý připomněl, že nejmasovější vraždou do doby, než přišla střelba na FF UK, byl v Česku žhářský útok v Bohumíně v roce 2020. Při něm šest lidí uhořelo a pět lidí zemřelo poté, co vyskočili z okna. „Zemřelo jedenáct lidí, a tomu žháři k tomu stačil kanystr, sirky a benzín. A zákonem řešit ten benzín? To by se nedalo, protože by to postihlo celou společnost,“ poznamenal Černý.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Natálie Brožovská